AMD Ryzen 9 9950X: Na samom vrchole, v 1 aj v 32 vláknach

Extra testy, Procesory | | Ľubomír Samák

AMD Ryzen 9 9950X v detailoch

Najvýkonnejší procesor postavený na architektúre AMD Zen 5 je najrýchlejší nielen mnohovlákanovo (po zapojení všetkých jadier), ale aj v jednovláknovo. Konkurenčný procesor Core i9-14900K obvykle pomerne jasne poráža. Aj keď, nemusí to platiť vždy a nájdu sa aj situácie, v ktorých je 16-jadrový Ryzen 9 9950X slabší. Teda, rýchlostne. Efektivita (pre nižšiu spotrebu) už môže byť na jeho strane.

Záver

Nový Ryzen 9 9950X možno označiť za aktuálne najrýchlejší desktopový procesor mimo Threadrippery. Vo vysokej záťaži pri 3D renderingu svojho predchodcu (R9 7950X) predbieha o 12–14 %. Pred Core i9-14900K je náskok už o trochu menší – 5 % – ale to pri súčasne o 16 % nižšej spotrebe. Ryzen 9 9950X je tak efektívnejší o 27 %. Na R9 7950X už ale R9 9950X v efektivite stráca 4 %, hoci je teda novší model rýchlejší. Pri kódovaní videa x264 v Handbrake je už rozdiel v efektivite (v prospech Ryzen 9 9950X) väčší – 10 %.

Špičkový výkon pre kódovanie x264/x265 sa dobre uplatní aj v programoch na strih videa, napríklad v Adobe Premiere Pro či v DaVinci Resolve Studio. Na prvé miesto sa Ryzen 9 9950X predral aj v AI aplikáciách Topaz Labs na reštauráciu fotografií. V porovnaní s konkurenčným Core i9-14900K je procesor AMD dokonca i dvaapolkrát rýchlejší. Tomu vďačí za veľmi efektívnu implementáciu inštrukcii AVX-512 s podporou VNNI.

Najvyššie priečky R9 9950X obsadzuje aj v testoch Affinity Photo, v Zoner Photo Studio X (konverzia nekomprimovaných fotiek na JPEGy). Pre dávkové úpravy XnViewMP je stále rýchlejší Intel (Ci9-14900K), ktorý má obvykle navrch aj v Adobe Photoshop. Export RAWov či generovanie náhľadov (1:1) v Lightroome je už pomerne vyrovnané.

(De)šifrovanie v TrueCrypt už zase ovláda Ryzen 9, kde je Core i9-14900K niekedy aj dvakrát pomalší procesor. To napríklad v testoch Serpent. Pravdepodobne to má súvis s tým, že L1 a L2 cache jadier Zen 5 má dvojnásobnú dátovú šírku a tým aj dvojnásobnú teoretickú priepustnosť, čo potvrdzujú aj testy v Aida64. Benefit z tohto nemusí prísť vždy, vlastne je pomerne vzácny, ale niekedy sa prejaví. Výkon pri (de)kompresii je ako na hojdačke, niekedy má trochu navrch R9 9950X, inokedy Ci9-14900K.

Herný výkon je stagnujúci. V nejakej hre môže byť o chlp vyšší, aby bol v inej zase v inej hre nižší. Priemer je ale porovnateľný s tým, že pokiaľ bažíte aj po najmenších rozdieloch, tak s Core i9-14900K budete vo väčšine prípadoch dosahovať zrejme lepších výsledkov, pokiaľ ide o framerate. Z hľadiska efektivity je na tom z tejto trojice (Ci9-14900K a R9 7950X a R9 9950X) najlepšie najnovší Ryzen 9 – Granite Ridge. Jeho spotreba v hrách je najnižšia, formovaná aj najnižšími frekvenciami all-core boostu.

Vo vysokej mnohovláknovej záťaži má už ale Ryzen 9 9950X vyššiu spotrebu ako jeho predchodca, pokiaľ mu nepriškrtíte napájanie. Nárast je tu cca na úrovni 30 W, s ktorými je ale stále nejakých 50 W pod Core i9-14900K.

Spotreba v jednovláknovej záťaži je už ale od Ci9-14900K vyššia, a to aj oproti Ryzen 9 7950X, o približne 20 %. Tu je však dobré vedieť, že frekvencie jednojadrového boostu sú výrazne závislé od zahrievania. A keďže to sa znížilo, respektíve minimálne sú aspoň reportované nižšie teploty, vzniká tu väčší priestor, než býval (u R9 7950X). V priemere sme tak pri rovnakom chladiacom výkone (chladiča Noctua NH-D14S) na o 150 MHz vyšších frekvenciách SC boostu (cca na 5650 MHz). Od nich sa potom odvíja aj elitný výkon v jednovláknových aplikáciách. A to či už ide o kódovanie zvukových nahrávok, svižnosť webového prostredia (Google Chrome) či o prácu v kancelárskych aplikáciách. To sú úlohy, pri ktorých sa dá poznamenať, že Ryzen 9 9950X momentálne nemá konkurenciu. Jednovláknový výkon je naozaj veľmi vysoký, hoci teda na úkor relatívne vyššej spotreby.

Ešte nejaké poznatky k zahrievaniu: Pozoruhodné je, že pod hranicou 95 °C sa procesor drží aj pri veľmi vysokej záťaži. Tým oproti minulej generácii vzniká lepší priestor na ladenie chladičov a možnosť použitia aj lacnejších modelov. Hoci teda asi neexistuje veľa dôvodov, prečo by bolo vhodné pri procesore, akým je Ryzen 9 9950X, šetriť na chladiči. Čím výkonnejší, tým lepšie. Ide len o to, že pri tomto procesore existuje väčšia rezerva na optimalizácie chladenia napríklad s ohľadom na eventuálne tichší chod výkonnej PC zostavy.


Za spoluprácu na zabezpečovaní testovaného hardvéru ďakujeme e-shopu Datacomp

Špeciálna vďaka patrí aj firmám Blackmagic Design (za licenciu k DaVinci Resolve Studio), Topaz Labs (za licencie k aplikáciám DeNoise AI, Gigapixel AI a Sharpen AI) a Zoneru (za licenciu k Photo Studio X)


  •  
  •  
  •  
Continue:
Flattr this!

Súvisiace články

Už máme specifikace GeForce RTX 5060 Ti, RTX 5060 a RTX 5050

Grafiky, Správy | | Jan Olšan

Podle uniklých zvěstí by měla Nvidia tento týden odhalit zbylé karty nové generace s architekturou Blackwell, z nichž první čtyři oznámené v lednu už se prodávají. Teď se k tomu mají přidat tři levnější karty – GeForce RTX 5060 a RTX 5060 Ti a také nižší model RTX 5050, o kterém prosákly zvěsti nedávno. Osvědčený zdroj informací Kopite7kimi k nim teď získal specifikace, takže už je víceméně jasno, co tyto karty přinesou. Celý článok „Už máme specifikace GeForce RTX 5060 Ti, RTX 5060 a RTX 5050“ »

  •  
  •  
  •  

Konečně nové levné GPU: Nvidia prý chystá GeForce RTX 5050

Grafiky, Správy | | Jan Olšan

Nvidia zatím oznámila jen modely nové generace GeForce RTX 5000 stojící (oficiálně) od 549 do 1999 $. Během následujících týdnů se k tomu mají přidat levnější modely GeForce RTX 5060 Ti a RTX 5060. Ale tentokrát údajně vyjde ještě o něco levnější karta, která by mohla přinést něco nového o patro níž, kde Nvidia nabízí jen relativně slabé GeForce RX 3050 ještě založené na čtyři roky staré architektuře Ampere. Celý článok „Konečně nové levné GPU: Nvidia prý chystá GeForce RTX 5050“ »

  •  
  •  
  •  

Odhalení GeForce RTX 5060 a RTX 5060 Ti bude prý už tento týden

Grafiky, Správy | | Jan Olšan

Minulý týden vyšel poslední z modelů GeForce RTX 5000 oznámených v lednu (5070) a současně také konkurenční grafiky Radeon RX 9070 a RX 9070 XT od AMD. Nvidia ale, zdá se, nemíní nechat iniciativu konkurenci, podle informací prosáklých od výrobců karet mají další modely vyjít dříve, než se čekalo. Firma prý odhalí GeForce RTX 5060 Ti i RTX 5060 během týdne nebo dvou. Může to ale být jen papírové vydání. Celý článok „Odhalení GeForce RTX 5060 a RTX 5060 Ti bude prý už tento týden“ »

  •  
  •  
  •  

Komentáre (31) Pridať komentár

  1. Uff, tak takto slabý nárast výkonu top modelov Zen 5 vs Zen 4 asi málo kto očakával… hlavne keď Ján napísal, že AMD Zen 5 je největší bomba od časů prvního Zenu…

    Odpovedať

    1. Výrobní technologie dávala realisticky příslib 3 %. Teď si přesně nepamatuji, ale nebyly náhodou i první prezentace situovány pro původně zamýšlený, pokročilejší proces?

      Odpovedať

        1. Intel se HT nevzdal bezmyšlenkovitě, to je docela jisté. Ta čísla u spotřeby nejsou lichotivá. Kdybychom vycházeli z tiskových prohlášení TSMC (viz odkaz níže), tak změna architektury zabila valnou část potenciálu pro zlepšení prostým die-shrinkem.

          Odpovedať

          1. Tiež mi táto skratka prebehla hlavou, ale takto to nefunguje presne toto mám na x86 rád – proste namiešať tú pravú alchýmiu nie je vôbec jednoduché byť na „papieri“ bolo zjavné, že AMD Zen 5 je největší bomba od časů prvního Zenu… V tomto aspekte by som Zen 5 vôbec nezachoval proste v AMD makali jednoducho to ako my na SVK hovoríme nevydalo… Nie je to Bulldozer efekt ako niektorí píšu proste je to napr. taký Sandy Bridge to Ivy Bridge, ktorému sa tu mnohí dodnes vysmievajú… hold tak pocítia svoju medicínu…

            Test: AMD FX-8150 aneb kterak se může jít Bulldozer zahrabat
            zdroj: https://diit.cz/clanek/test-amd-fx-8150-aneb-kterak-se-muze-jit-bulldozer-zahrabat

            Odpovedať

          2. „Intel se HT nevzdal bezmyšlenkovitě, to je docela jisté.“ — To určitě platí, ale pro procesory Intelu platí jiné kritéria rozhodování vzhledem k tomu hybridnímu konceptu. Pokud třeba pro zjednodušení uvažujeme, že SMT=HT přidá 15 % mnohvláknového výkonu (ve skutečnosti s to liší aplikaci od aplikace), tak AMD kalkuluje s tím, že z té schopnosti v jádru dostane +15 % MT výkonu.

            Intel ale má procesory, kde je polovina nebo víc jader E-Core, které HT mít nebudou. Takže při zvažování, jestli zahrnout HT do architektury P-Core mu vyjde, že dostane dejme tomu cca 7,5 % u Lunar Lake (kde jsou P-Core a E-Core v poměru 1:1). U Arrow Lake s 8+16 jádry už ze SMT bude profitovat jen třetina jader, takže dejme tomu bude zisk 5 %. Tím pádem ta investice do implementace má mnohem menší výnos. Kdyby existovala ta zrušená verze s 8+32 jádry (je možné, že nějaká další generace tolik jader bude mít), tak už se HT bude týkat jenom pětiny jader a při té jednoduché matematice by vycházel přínos už jenom +3%, což logicky zní jako něco, na co je lepší se vykašlat, pokud jde o architektonicky komplexní funkci, která by stála velké investice.
            Pokud někde, tak by se teoreticky mohlo vyplatit přidat HT do jader E-Core a nikoliv do P-Core, protože pokud E-Core budou tvořit výraznou majoritu jader, tak už dává smysl, aby HT měl i jenom jeden z těch dvou typů jader.

            On teda Intel verzi Lion Cove s HT stejně vyvíjí, takže asi opravdu dokáže eliminací SMT to jádro nějak znatelně zmenšit a/nebo zefektivnit, protože náklady na vývoj se tím neušetří. Nemyslím si, že by to dělali úplně kvůli ploše, takže asi efektivita. Otázka je samozřejmě, jestli to opravdu efektivit zlepšilo o tolik, kolik z toho doufali dostat. I tam samozřejmě může realita být jiná proti modelování.

            Odpovedať

    1. To neznamená, že N4 a N4P nejsou 4nm procesy. Pro TSMC jsou všechny 4nm i 5nm procesy součást „5nm family“ proto, že 4nm procesy nejsou samostatná technologie (tou je až 3nm proces – třeba tady v tomhle přehledu je to vidět: https://www.tsmc.com/english/dedicatedFoundry/technology/logic ), ale vznikly vylepšováním a laděním 5nm procesu (N5).

      To, jak je to označené, je samozřejmě do jisté míry otázka volby, ale to označení N4 nebo N4P znamená, že už ho TSMC považuje za 4nm (například oproti procesu N5P, což je taky vylepšení N5, ale ještě ho považují za 5nm).

      TSMC tyhle procesy i normálně oficiálně za 4nm označuje, viz třeba tady: https://www.tsmc.com/english/dedicatedFoundry/technology/platform_HPC_tech_advancedTech

      (Jinak i AMD uvádí technologii jako „TSMC 4nm FinFET“.)

      Odpovedať

      1. Jasně, tak Ľubo asi čerpal z dokumentů, které dostal k testu. Ale nepovažujete vážně za lepší uvádět jen ty obchodní názvy? Nezajídají se vám následné diskuze fanoušků, pro které je proces právě protěžované firmy jediným skutečným pokročilým, a to na základě dojmů postavených na vágních obchodních sděleních? Viz video, na které jsem tu nedávno odkazoval.

        Odpovedať

        1. Ľubo čerpal z dokumentov, ktoré dostal od Jana, haha. Nikoho „lepšieho“ na témy okolo procesorov nepoznám a čo sa týka terminológie v týchto veciach, do toho kecať fakt nechcem a nebudem – chýba mi na to… pocit fundovanosti. 🙂

          Odpovedať

          1. Jde také o to, že podobnou diskuzi jsme, Ľubo, už vedli tuším v období přelepování Intel 10/7 a váš nynější postoj je v mírném rozporu s tím, na čem jsme se již tehdy víceméně shodli. A sice, že jsou to marketingová/obchodní hausnumera.

            Odpovedať

            1. Hmm… k hodnoteniu toho, či je daný výrobný postup označovaný technicky správne, marketingovo alebo nejako inak, som sa niekedy niekde verejne vyjadroval? Veci, do ktorých nevidím (a nerozumiem im) beriem s veľkým rešpektom a nezvyknem k nim písať stanoviská. A o výrobných postupoch procesorov neviem naozaj nič… 🙂

              … tematikcý článok od Fera Urbana je ale fakt pekný.

              Odpovedať

              1. Tuším, to bylo v reakci právě na někoho, kdo se vysmíval technologii Intelu, je možné, že šlo o tehdy neméně kontroverzní 14 nm proces. Sám jste tehdy poznamenal, že asi nemá své odsudky podepřené měřením velikosti tranzistoru. To by se možná divil, v jakém to číselném vzduchoprázdnu plave.

                Odpovedať

                  1. Já bych to přeci jen nechal na obchodním značení. I když je fakt, že pokud to firma ve svých materiálech označí i jednotkou, zdá se, že je po problému. To ovšem jen do chvíle, než na to rezignuje konkurence (Intel tuším v poslední době zmiňuje výhradně obchodní značení).

                    Odpovedať

                    1. S jakous-takous přehledností se v budoucnosti nejspíš rozloučíme 🤔

                  2. Ak som správne pochopil, the patient len považuje za vhodné uvádzať presné obchodné názvy, nakoľko pri prechode od planárnych k súčasným, nazvime to 3D tranzistorom (FF, GAA a pod.), sa údaj v obchodnom názve nijak nezhoduje so žiadnym rozmerom tranzistorov…
                    Aj v najkratšom rozmere ľubovoľného priemetu do ľubovoľnej roviny sú to stále desiatky nm, pokiaľ má pamäť neklame 😉

                    Odpovedať

  3. fajn, takze nielen 9700x je prepadak, ale zrejme cela rada 9000. Gratulujem AMD.
    S tou spotrebou ( 9950x vs 7950x) to mate velmi divne, inde to maju naopak

    Odpovedať

      1. napr. jayz2cents to ma naopak, teraz som pozeral techpowerup a tiez su tam nizsie hodnoty a 7950x ma vyssie. Vychadza mi z toho, ze v tomto teste bolo zapnute PBO

        Odpovedať

        1. PBO zapnuté nebolo, na to si dávame pozor. TPU má pri R9 7950X v grafoch 260 W. Pozrite si v našich testoch základných dosiek, aký môže byť pri meraniach spotreby na kábloch EPS rozptyl s rovnakým procesorom pri rovnakých limitoch napájania: 215,7–258,9 W.

          PS: Vyššiu spotrebu, ako má R9 7950X, pri R9 9950X vo vysokej záťaži reportuje napríklad aj Overclock3D:
          https://overclock3d.net/reviews/cpu_mainboard/amd-ryzen-9-9900x-and-ryzen-9-9950x-review/20/

          Odpovedať

          1. Náš aritmetický priemer vzoriek (CPU package power) zo CB R23 hlasený HWiNFO je 195,5 W (R9 9950X).

            Odpovedať

        1. Môže byť. Neviem, čo a akým spôsobom robí THW, ale dokážem si predstaviť, že sa dá dosiahnuť aj takýto scenár/pomer.

          Odpovedať

      3. dokonca Tomshw pise „The 9950X consumed between 7–15 percent less power than the 7950X in a range of workloads,“

        Odpovedať

        1. THW vychádza zo SW monitoringu (package power), na ktorý by som sa príliš nespoliehal. Uvidíme, aká bude závislosť spotreby od použitej základnej dosky. Aj od toho tie testy (dosiek) robíme. 🙂

          Pokiaľ by sme použili výsledky z logu HWiNFO, tak by to v tých grafoch vyzeralo tiež inak. Ale neviem, či bolo by to presnejšie, bližšie realite.

          Odpovedať

    1. V rámci zachovania čo najlepšej konzistentnosti výsledkov pri dostupných časových kapacítách áno. Po uvedení Arrow Lake ale už snáď nejaký priestor na W11 bude. Je to zložitejšie, tá migrácia. Okrem iného treba mať pod kontrolou i to, ako sa v priebehu času menia režijné nároky novšieho OS.

      Odpovedať

    2. W11 je mierna smrť a nikdy nevieš, čo „posielaš domov“ a čo Ti po aktualizácii ako testovaciemu králikovi prestane fungovať do toho plus v požiadavkách na réžiu systému a je to jasné.

      Odpovedať

      1. Z pohľadu testovania je hlavne pod W11 v priebehu dlhšieho časového úseku stále výrazne horšia opakovateľnosť meraní. A to konceptu, v ktorom sa procesory s doplnením každého ďalšieho modelu kompletne nepretestovávajú, príliš nesedí.

        Odpovedať

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *