Konektory 12VHPWR / 12V-2x6 se dál taví. Co jsme se dozvěděli nového?
Ne, problémy s tavením napájecích konektorů u grafik GeForce nejsou vyřešené, jak Nvidia před vydáním nové generace tvrdila. U GeForce RTX 4090 se stále dějí nové případy doslova v těchto dnech a podle všeho je u nové generace riziko ještě větší. Konektor 12VHPWR či v nové verzi 12V-2×6 nemá jen jednu, ale víc slabin, které způsobují, že asi nikdy nebude spolehlivý a nejlepší by bylo, kdyby se v dnešní podobě přestal používat.
Minulou neděli, což bylo krátce po vydání karet, které kvůli malým zásobám asi mělo ještě jen omezené množství uživatelů, už byly na světě první případy spálených konektorů s GeForce RTX 5090, jak jsme upozorňovali. Spolehlivost tedy evidentně nebyla vyřešena, možná nebyla ani o nic zlepšena. Od té doby se objevily další případy a už máme i první konektor spálený s GeForce RX 5080 (se zdrojem Asus ROG Loki), která je úspornější (360W TDP), ale přesto podle všeho není úplně bezpečná.
Současně se vynořily další spálené kabely u GeForce RTX 4090, ukazující, že u minulé generace problém nezmizel a trvá. Pokud jste zvědaví, tady máte odkazy na hlášení na sociálních sítích v poslední době. Problémy se selháním kabelu už mají i recenzenti, včetně našich českých kolegů-konkurentů, jak si můžete všimnout:
- Spálené konektory s grafikou GeForce RTX 5080
- Čerstvý případ s RTX 4090
- Konektor originální redukce od Nvidie pro GeForce RTX 4090, která nikdy nebyla odpojen z karty, a roztavení bylo odhaleno až nyní (případ profesionálního recenzenta)
- Konektor roztavený s GeForce RTX 4090, přihodilo se recenzentovi českého HW webu
Excesivní proud na části kontaktů: Už asi víme, co vede ke spálení konektoru
Důležitý poznatek teď přinesl youtuber Der8auer, který dostal zapůjčenou poškozenou GeForce RTX 5090, zdroj a kabel od uživatele, který hlásil první incident (šlo o Berlíňana). Der8auer poukázal na to, že na kabelu a grafice je evidentně spálený zejména jeden kontakt na obou stranách, spojený se stejným vodičem. Dokonce i vodiče bužírka a opletení se spálily, takže je jasné, že v tomto případě se přehřál dokonce i samotný vodič, a musel jím tedy protékat extrémní množství proudu, které spálilo i kontakty v konektoru a plast okolo nich, což je výjimečné (problém totiž vzniká v konektorech, odpor vodiče je mnohem nižší a teplota v něm nestoupá tak rychle), v tomto případě dokonce kabel možná i trochu hořel, protože plech zdroje byl ožehlý. Každopádně je vidět, že do seškvařeného vodiče a kontaktů se přelil proud, který by normálně měl jít ostatními pěti žilami a kontakty.
Podle Der8auera není pravda, že by za toto mohla chyba uživatele při instalaci, protože šlo o zkušeného nadšence (podle „osobního pohovoru“), který věděl, co dělá. Současně ani není pravda, že by použitý kabel byl nekvalitní, Der8auer uvádí, že značka ModDIY má reputaci a jde o kvalitního dodavatele. Navíc její kabel byl spíše nadstandardní (například dokonce měl pozlacené kontakty, což většinou není). Zkratkovité závěry, že na vině byl nekvalitní kabel a že „všichni ví, že kabely od třetích stran je chyba používat“, které se na internetu sesypaly, tedy zřejmě jsou nepodložené a stojí za nimi asi primárně touha problém popřít.
Téměř katastrofa s dalším kabelem
Der8auer na videu demonstroval, že stejné selhání zdaleka není ojedinělá věc, protože se shodou okolností stalo i s jiným kabelem, který používal sám při vlastním testování GeForce RTX 5090. Ten byl na obou stranách řádně zasunutý s velkou péčí, a jak Der8auer říká, pokud i v takovém případě konektory mohou být nespolehlivé, nelze se vymlouvat na chybu uživatele. Der8auerův kabel vykazoval toto selhání i při opakovaném pokusu (a nové instalaci) přímo na videu. Má výrazně zvýšenou teplotu na dvou z žil, které odpovídala také zvýšená teplota na kontaktech v konektorech. Byla jasně vidět na termovizi a test proudovými kleštěmi potvrdil, že v těchto žilách tekl extrémně vysoký proud překračující specifikace (až 23 A, zatímco maximálně přípustných je při plné 600W zátěži konektoru asi 9,5 A na každém z šesti kontaktů). Protože karta se spuštěným Furmarkem měla spotřebu něco přes 500 W, tento proud pak chyběl na jiných konektorech, kde bylo naměřeno třeba jen 3 A.
Tímto proudovým přetížením části kontaktů se konektor u zdroje podle čtení termokamery (podle Der8auera správně zkalibrované a ověřené) rozpálil na 120 stupňů Celsia během jediné minuty běhu Furmarku a až na 150 stupňů během několika minut, což rozhodně není bezpečné. Šlo o krátký test na otevřeném test benchi. Ve skříni, pokud byste takto kabel provozovali bez měření jeho teploty, by téměř určitě došlo ke spálení, pokud by tento kabel nainstaloval na svou GeForce RTX 5090 běžný uživatel a začal hrát, na zvýšenou teplotu by nepřišel a dostal katastrofické selhání.
Extremely concerning
Co přesně se na daném kabelu pokazilo, hodlá Der8auer ještě zkusit prozkoumat, mělo by o tom vyjít ještě další video. Po těchto poznatcích ale Der8auer uzavírá, že zjištění jsou doslova extrémním důvodem k obavám.
Že se při zdánlivě správném a nevinném zapojení 12+4pinového kabelu u grafiky GeForce RTX 5090 může fungování takto pokazit, potvrdila také zkouška ComputerBase. Nejde o standardní chování, takže většina pokusů toto pozorovat problém nenajde. Tomuto webu se ale takový případ selhání odchytit podařilo. Neměřil teploty, ale jen proudy na jednotlivých žilách kabelu (a tím na jednotlivých kontaktech) a také zjistil, že část vodičů má abnormálně nízký a část abnormálně vysoký proud. Opět šlo o GeForce RTX 5090 se spuštěným Furmarkem, kdy je spotřeba GPU přes 500 W, napájenou nativním 12+4pinovým kabelem ze zdroje Asus ROG Thor 1200W Platinum II.
Toto měření mělo výkyvy méně kritické, proudy na vodičích byly 5,3 A, 6,1 A, 7,4 A, 7,7 A, 10,0 a 10,6 A. Poslední dvě hodnoty jsou nad maximálním přípustným limitem 9,5 A. Celkově ale to, že všechny vodiče nemají stejný proud, ukazuje na selhání konektoru, ve kterém mají některé kontakty vyšší odpor. Pokud by se z nějakého důvodu tato nerovnováha dále zhoršila nebo by (u jiného kabelu) byla ještě výraznější, už může nastoupit ono přehřívání a tavení.
Proto se zdá, že konektor funguje… dokud neshoří
To, že problémy s přehřátím způsobuje nerovnoměrné rozložení zátěže, vysvětluje, proč se velké části uživatelů nic nestane a proč při běžném užívání, pokud namátkově změříte teplotu kabelů a konektorů, nezjistíte nic podezřelého. Za běžného stavu s vyrovnanými odpory jsou proudy a odpory v pořádku, ovšem to je, jak se říká, „stav dobrého počasí“, který nemůže být kritériem pro bezpečnostní dimenzování produktu. Selhání nastane tehdy, když se proud a tím i teplo, místo aby bylo rozloženo (v tomto stavu je konektor bezpečný), koncentruje jen do části konektoru.
V tomto stavu („špatné počasí“) už konektor bezpečný není a video od Der8auera prokazuje, že se tento stav může stát celkem snadno, bez jakékoli chyby uživatele, který nemá šanci mu předejít nebo při instalaci zpozorovat nějaké známky, že něco s kontakty v konektoru není v pořádku. Doufáme, že je jasné, proč je zcela mimo mísu, když někdo v touze popřít problémy Nvidie vezme svoji grafiku, změří teplotu, a když zrovna nenajde anomálii, prohlásí problém za neexistující s okřídleným rčením „works for me“.
Proč mohou selhat i karty s nižší spotřebou
Toto také ukazuje, proč může konektor selhat i na grafikách s nižší spotřebou, jako je GeForce RTX 5080. Ta má jen 360W TDP, takže byste čekali, že s 600W kabelem má dostatečnou rezervu. To, že klíčem k nehodě není přetížení celého konektoru, ale jen části kontaktů, ale ukazuje, proč může i tato grafika konektor roztavit. 360 W při 12V napětí znamená 30 A, takže pokud při velké smůle většina tohoto proudu přeteče jen do jedné žíly kabelu, můžete dostat něco blízkého výsledku naměřeného Der8auerem a roztavit konektory či kabely.
Z tohoto důvodu bychom se přimlouvali, aby další výrobci grafik na standard 12+4pinového napájecího konektoru nepřecházeli, byť zatím nemají 450W a ještě žravější modely.
Odpor, proud a teplota: Co se děje
Tato videa a naměření nevyrovnaných proudů ukazují na jednu věc. Když oběhly svět fotky spáleného konektoru, kde je vidět, že se upekl a roztavil jeden kontakt (přičemž zdroj byl i ožehlý, jako by plast na chvíli i vzplanul), svádělo to k nápadu, že zrovna u tohoto vodiče kontakt selhal. Je logické, že pokud se konektor opotřebovává, nebo může odejít na nějaký defekt z výroby, selže u jedné z paralelních žil, ne u všech.
Ovšem pozor, v tomto případě je vodič, který se spálil, nejspíš paradoxně ten, který fungoval nejlépe. Proud totiž u kabelu s paralelními vodiči, které jsou za konektorem (v grafice a ve zdroji) propojené, teče laicky řečeno nejsnazší cestou (cestou s celkově nejnižším odporem). Přičemž odpor je daný jednak odporem jednotlivých drátů mezi konektory, který asi prakticky nikdy není u kabelů a redukcí nevyrovnaný. A druhak do něj promlouvá přechodový odpor na kontaktech v konektorech na obou stranách – odpor vzniklý na spojení pinu a „dutinky“. Právě v tomto přechodovém odporu asi vzniká v odporech variabilita, která se pak projeví v nerovnoměrném odporu celých tras vodičů v soustavě kabelu a konektorů plus terminálů na jeho koncích. Problémy by v tomto případě vždy měly vznikat na konektorech, samotné vodiče mezi nimi v podezření nejsou.
Jak vzniká ona variabilita v proudech? Při správném fungování by se kontakty všech vodičů v obou konektorech měly chovat stejně a mít zhruba stejný odpor. Tento odpor určuje, kolik proudu vodičem proteče, a při rovnoměrném odporu na kontaktech budou tedy proudy všude stejné, což potřebujeme. Naopak pokud se nějaký kontakt poškodí nebo zdeformuje či rozvolní (třeba tlakem či tahem vodiče z ohnutého kabelu), jeho odpor stoupne. Při deformaci celého konektoru by mělo dojít k tomu, že pro část kontaktů se zvýší odpor, teoreticky se vyšším přítlakem v rohu konektoru asi může i krajnímu kontaktu odpor snížit – toto dost možná je hlavní „failure mode“.
V takovém případě začne kontakty s vyšším odporem téct méně proudu, ale protože grafika pořád žádá stejný celkový příkon (v tomto případě šílených 500–600 W), chybějící proud poteče navíc na ostatních kontaktech – čím nižší odpor, tím větší zátěž dostanou. Proud na jednotlivých vodičích kabelu bude nepřímo úměrný jejich odporu, což vyplývá z Ohmova zákona (lze to odvodit ze vzorečků pro paralelní zapojení rezistorů, který se učí ve fyzice ve vyšších třídách základní školy nebo na gymnáziu či střední škole).
Proč by v konektoru mohly vznikat nerovnoměrné odpory?
Zde budeme trošku více spekulovat o tom, co přesně může být příčinou toho, že se u konektoru na jednotlivých spojích vytvoří ty přechodové odpory, které nejsou rovnoměrné. Pokud se u kabelu spálí nebo rozžhaví žíla, znamená to, že je na ní vyšší proud, než je bezpečno. A pokud se rozžhaví jen jedna, znamená to, že jen jedním vodičem (a kontaktem) šel největší excesivní proud. Pokud by tedy důvod k tavení bylo selhání jednoho kontaktu, aniž by selhal konektor celý, pozorovali bychom úbytek proudu na jednom vodiči a rovnoměrný nárůst na všech ostatních, aniž by se tyto ostatní dostaly do nerovnováhy mezi sebou. Takové selhání by nejspíš nebylo katastrofické, přestože by při (nebezpečně) nízké bezpečnostní rezervě jednotlivých kontaktů, které se ještě budeme věnovat, už všechny vodiče mohly být mimo normu. Teplota by byla zvýšená, ale ještě by kabel a konektory asi většinou nezničila.
Situace, kterou zde vidíme, tedy že se přehřála jen jedna žíla a její kontakty, tedy ukazuje, že neselhal jeden individuální kontakt, třeba protože se poškodil nebo ohnul. Muselo dojít k selhání více kontaktů, kdy většinou kabelu jde nižší proud, než má, proti tomu do jednoho kontaktu a žíly jde extrémní množství proudu, protože má ze všech nejnižší odpor (ve skutečnosti to asi bude spektrum, kdy proudy na kontaktech budou například 30 %, 40 %, 50 %, 60 %, 120 %, 300 %, místo rovnoměrných 100 % všude).
V krátkosti shrnuto: pokud konektor selhává tímto způsobem, není to zřejmě kvůli výrobnímu defektu nebo nějakém jednotlivému mechanickému poškození na jen jednom z pinů, respektive dutinek. Pravděpodobně se zde děje spíš nějaké celkové selhání postihující konektor celý.
Moc malý, moc slabý konektor
I pro laika je asi snadné představit si dva různé mechanismy, které to způsobí. Zaprvé to, že je konektor jako celá součástka málo pevný a podléhá deformacím, třeba proto, že na něj různě tlačí a táhne za něj kabeláž. Deformace vede k různému přítlaku a lehce odlišné poloze dutinek vůči kabelům, a tedy změně odporu mezi jednotlivými kontakty (pokud by se odpor měnil všude stejně, nemáme příliš problém).
Druhý proces, který k problému může vést, by bylo, že sice není slabá celková konstrukce plastové části, ale mechanicky příliš jemné a slabé jsou jednotlivé piny, a zejména asi dutinky („samičí“ část kontaktu, ta je většinou více náchylná k opotřebení), které pak jen kvůli tomuto faktoru snadno vytvoří variabilitu v odporech. Míra nebo způsob opotřebení je u každé dutinky či pinu jiná, takže i správné a pevné zasunutí konektoru vede k nerovnoměrným odporům (a průšvihu). 12+4pinové konektory jsou skutečně více choulostivé, než je běžné – to přímo přiznává i jejich oficiální rating na jen nějakých 30 zapojovacích cyklů.
Při velké smůle se ale možná taková nerovnoměrná deformace může odehrát při prvním zasunutí, případně při dlouhodobém provozu po prvním zapojení, protože v konektoru dochází k určitým malým pohybům třeba vlivem vibrací a tepelné roztažnosti, i když ho nikdy nevypojíte.
Možná je asi i příčina, kdy je kvůli nekvalitní výrobě variabilita odporu daná už nepřesností dutinek či pinů v konektoru nebo třeba křivým plastem. Toto by bylo možná nejsnazší na řešení, ale asi i na odhalení, takže nepředpokládáme, že by šlo o jediný zdroj problémů, které by tak šly eliminovat prostě nějakým přísným výběrem kvalitních dodavatelů.
Ať už u 12+4pinového konektoru působí mechanismus první, druhý, nebo třetí, je pravděpodobně obojí jen důsledkem toho, že je konektor příliš malý pro toto použití. Kdyby Nvidia zvolila fyzicky větší konektor, měl by jak robustnější a tužší konstrukci plastové části, tak i robustnější a odolnější piny a dutinky (kontakty). Závěr je tedy stejný – konektor je příliš malý a subtilní.
Možná to ani nepotřebuje takto sáhodlouze rozepisovat, už při laickém pohledu intuitivně je divné, když si porovnáte zejména rozměry adaptérů přikládaných ke kartám, které jsou tvořené velkým kabelovým „pavoukem“ s relativně titěrným konektorem, kterým se pavouk (plus do něj zapojené kabely ze zdroje) upevňuje do karty. Od pohledu to vypadá jako něco, co nemůže v plastovém provedení držet skutečně pevně bez pružných deformací v materiálu, a realita nejspíš také tomuto dojmu odpovídá.
Je dost pravděpodobné, že kdyby 12+4pinový konektor byl větší, svou zátěž by ustával, protože by sice pořád mohlo docházet k nerovnováze v odporech kontaktů a nerovnováze v proudech na žilách, ale odchylky od průměrného proudu, který by správně všude měl být, by byly menší a tím méně nebezpečné (a fyzicky větší a těžší dutinka se při stejném množství tepla také zahřeje na nižší teplotu).
Mimochodem, toto znamená, že by 12+4pinový konektor v současné podobě asi nebyl zcela bezchybný ani se 48V napětím, které občas lidé navrhují jako řešení, nebo při použití dvou konektorů místo jednoho (s maximální povolenou zátěží jen 300 W místo 600 W). Selhání by sice u něj přestala, protože by proudy byly nižší, ale stále by v něm ony nerovnoměrné proudy čas od času vznikaly. Konektor by možná byl vhodný víc, pokud by do něj vedoucí 48V kabeláž byla subtilnější, lehčí a měkčí, a nedocházelo tedy k takovým deformacím. Pořád by však zůstal problém rychlého opotřebení.
Je ještě dobré dodat, že Nvidii nic nenutilo zvolit takto miniaturní konektor (nebo lpět na použití jediného konektoru místo dvou). Šlo čistě o její rozhodnutí asi nevedené ničím jiným než požadavky na vzhled. Pro technickou nedostatečnost tohoto jejího řešení tak není žádná omluva.
Téměř neexistující bezpečnostní rezerva
Tady vstupuje do hry druhá zásadní chyba, kterou Nvidia udělala a o které se už ví a mluví dlouho – ve specifikaci napájecího kabelu 12VHPWR i novější 12V-2×6 byla ponechána extrémně nízká (evidentně nedostatečná) bezpečnostní rezerva. Na tento problém teď opět ukázal na Redditu kdosi, kdo je údajně inženýrem Intelu pracujícím na vývoji křemíkových procesů, ale před delší dobou se v Gigabyte podílel na návrhu PCB.
Tento inženýr upozorňuje, že použité 12+4pinové konektory (obchodní označení je Molex Micro-Fit+) neodpovídají tomu, jaké proudové zátěže na ně Nvidia klade – jde o evidentní problém celé specifikace, jejímž autorem je, ne jen o problém konkrétní implementace této specifikace. Použité konektory mají šest vodičů pro 12V napětí a šest vodičů zemnících. Mezi těchto šest vodičů (a kontaktů v konektorech na obou koncích, které jsou problémem) se musí rozložit dodávaný proud. 12+4pinový kabel 12VHPWR či nověji 12V-2×6 podle specifikací dovoluje, aby přes něj grafika odebírala až 600 W (GeForce RTX 4090 má 450W TDP, RTX 5090 má 575W spotřebu, ale přetaktované verze ji zvyšují). To při 12 V znamená proud 50 A. Na jeden z šesti vodičů/kontaktů tedy při této zátěži připadá 8,33 A.
Ovšem pozor – použité konektory se vyrábí s parametry, kdy jeden kontakt smí mít maximální zátěž 8,5, 9,0, nebo 9,5 A. Z toho jsou podle dostupných informací zřejmě všude, nebo prakticky všude používané 9,5A konektory. To znamená, že i při zcela standardním provozu se za podmínek, kdy je konektor stoprocentně perfektně funkční, dostáváme do situace, že přes kontakty teče 88 % jejich maximální přípustné zátěže (ve skutečnosti asi i správně fungující konektor má určitou variabilitu v odporech a proudech, takže na části bude v praxi trošku více a na části trošku méně proudu). Konektory nemají jinými slovy téměř žádnou rezervu, bezpečnostní faktor, který vyjadřuje, kolik prostoru má řešení navíc pro případné problémy, je pouze 1,14×. To znamená, že je ponechána rezerva, která stačí na vykrytí abnormálního proudu, jen pokud je zvýšený maximálně o +14 %. Der8auer ale v praxi za běžných podmínek pozoroval, že proud byl vyšší 2,42×, což ilustruje, jak je tato rezerva nedostatečná.
Na internetu se o tomto bouřlivě diskutuje a objevují se argumenty, že vyšší rezerva není třeba a zbytečně by jen produkt prodražovala. Je pravděpodobné, že toto je většinou motivováno jen snahou reálně existující problém popřít, ať už z jakýchkoli pohnutek. Osoby s technickým pozadím se, zdá se, shodují, že jde o nedostatečnou bezpečnostní rezervu. Je totiž dimenzována jen na ono „dobré počasí“ a nepočítá se špatným, které je ale faktem, s nímž se počítat musí. A to zejména u výrobků, které jsou určené pro masového zákazníka a bude je používat a instalovat množství uživatelů často s menšími znalostmi a schopnostmi. Ovšem jak se zdá, ani perfektní práce riziko neodstraňuje, takže se nelze vymluvit na to, že konektor bude smět zapojovat jen školený odborník.
Výmluvy ze strany Nvidie nebo jejích příznivců o tom, že k selháním vede chyba uživatele, tedy neobstojí. Ve skutečnosti se u výrobku tohoto typu musí počítat s určitým běžným výskytem chyb a neideálních provozních podmínek, a pokud na to standard od Nvidie nepamatuje (což je, zdá se, už prokázané), jde o chybu standardu, který neměl být v této roli použitý a zřejmě ani schválen. Ostatní členové konsorcií zodpovědných za standardy ATX a PCI Express dost možná selhali, když nechali Nvidii tento standard napájení karet protlačit.
Na Redditu se mimochodem objevilo k problému konektorů i další zajímavé vyjádření inženýra.
Pro ilustraci srovnání, které asi mluví za všechno: 8pinové napájecí konektory, které byly na grafikách používané před nástupem tohoto vynálezu Nvidie (a stále jsou jeho alternativou), mají také na jeden kontakt maximální přípustné zatížení 9 A, přičemž pro dodávku proudu používají tři (ne čtyři, jak se občas mylně předpokládá). Ovšem celý kabel má poskytovat maximálně 150 W, zde je tedy rezerva vysoká, protože celkově potřebujeme 12,5 A, což je 4,16 A na jeden kontakt. Bezpečnostní faktor je tedy při použití těchto konektorů více než 2,0×. Apologeté hájící Nvidii často říkají, že toto je zbytečné a jen grafickou kartu prodražuje. Je pravda, že tato rezerva je asi už větší než potřebná, rozumné minimum by asi mohlo být někde okolo 1,6× (jaké je přesně správné číslo pro tuto aplikaci, vám ale musí říct nějaký expert, ne nekritický fanda nebo markeťák Nvidie).
Ve skutečnosti jsou ale asi náklady navíc, které by větší rezerva způsobila, dost minimální. Rozhodně by se ztratily třeba v 75–80tisícové ceně GeForce RTX 5090, ve které by použití dvou 12+4pinových konektorů místo jednoho (které by zvýšilo rezervu na 2,0× tím, že by každým konektorem šlo jen 300 W) s náklady asi prakticky nehnulo.
I faktor 1,6× je ale dramaticky vyšší než těch zcela neadekvátních 1,14× zvolených Nvidií. Je asi pravda, že 8pinu by stačila menší rezerva než 2×, ale to vůbec nemusí znamenat, že by to platilo i pro 12+4pinový konektor Nvidie, mimochodem. Vzpomeňte si na ten 23A proud naměřený Der8auerem. Pokud je konektor méně mechanicky odolný než 8pin a má větší tendenci k nerovnoměrnému kontaktu a vyšší amplitudu výsledných nadměrných proudů, pak bude asi pravda, že se na to musí pamatovat ponecháním vyšší bezpečnostní rezervy, takže místo těch 1,6× by třeba rozumné minimum bylo výš.
Separátní problém: Nvidia eliminovala z karet prvky, které mohly problémy mírnit
Nvidii je třeba vyčíst to, že o tomto problému věděla, protože široce postihoval grafiky GeForce RTX 4000. Firma přesto prakticky nezareagovala, jejím jediným opatřením bylo zkrácení signálních vodičů a přejmenování kabelů 12VHPWR na 12V-2×6 po této změně. V aktuálních konektorech na kartách jsou také drobně prodloužené (o 0,25 mm) piny pro proud. Toto ovšem samo o sobě nezvýší jejich schopnost přenášet proud a nesníží jejich odpor, na to by se musela změnit i dutinka na druhé straně konektoru a její kontaktní plocha. To zatím podle všeho uděláno nebylo. Proto obě tato zlepšení pouze zmírňují riziko, že kabel uživatel nezasune docela, a karta se přesto spustí a zatíží konektor. S konektorem 12V-2×6 by ve většině takových případů karta neměla být schopná se zapnout, ale úplně na to nespoléhejte, nebude to stoprocentně účinné, stále si musíte dobře ověřit, že je konektor zasunutý nadoraz.
Jak se ale ukázalo, konektor je problematický i při plném zasunutí. Dnes už všichni uživatelé o problému budou vědět a dávají si pozor, i Der8auerovo video ale ukazuje, že toto nestačí.
Místo aby Nvidia něco udělala s evidentně slabým konektorem, u kterého může dojít ke katastrofálnímu přetížení a přehřátí, použila ho opět, a ještě zvýšila spotřebu grafických karet, která k problémům předchozí generace vedla. Zatímco GeForce RTX 4090 měla oficiální referenční spotřebu 450 W, u GeForce RTX 5090 ji Nvidia zvýšila už na 575 W. Jinými slovy, poté, co Nvidia viděla, že konektory selhávají už s grafickou kartou, která je zatěžuje jen na 75 % jejich maxima dle specifikací, vydala se stejně řešeným napájením grafiky, které tento konektor zatěžují dokonce na 96 %. Proudy jsou tedy už skoro na úrovni maxima dle specifikace, a logicky se tedy také zhorší dopady případů, kdy v konektoru vznikne nerovnoměrný odpor. Je třeba očekávat, že u GeForce RTX 5090 bude riziko selhání a roztavení či spálení konektorů vyšší než u minulé generace.
Jeden z faktorů, který zvyšuje riziko selhání konektoru na GeForce RTX 5090, ale už i RTX 4090, je, že Nvidia používá všechny žíly kabelu jako zcela paralelní cestu proudu. Na starších grafikách bylo běžné, že při použití více konektorů byla vždy část fází VRM (napájecí kaskády na grafice) napojena na konkrétní konektor a další část na jiný. Toto přirozeně rozkládalo zátěž a bránilo tomu, že by se při selhání jednoho kabelu proud přelil na druhý. Nvidia u GeForce RTX 3090 Ti použila sice 12+4pinový konektor, ale jeho žíly nebyly v PCB za konektorem spojené, vždy dva vodiče byly sdružené do separátního páru, který byl hlídaný tzv. shunt rezistorem (bočníkem), který monitoruje proud. Pokud s touto konfigurací vznikla nerovnováha v odporech mezi kontakty, shunt rezistory to mohly odhalit a kartu vypnout (nemohly ale odhalit nerovnoměrnou zátěž mezi dvěma kontakty ve sdruženém páru, protože je měřily společně).
U designu grafik GeForce RTX 4090 a 5090 Founders Edition, ale i u referenčních PCB (takže tento design je použitý u většiny karet, výjimkou je drahá edice Astral od Asusu) tyto shunt rezistory měřící separátní proudy nejsou (probírá to detailně Buildzoid v tomto videu kanálu Actually Hardware Overclocking). Místo toho je všech šest žil hned za kontakty konektoru na kartě spojeno do jednoho terminálu s 12V napětím. Tím GPU ztrácí jakoukoli schopnost monitorováním proudu odhalit selhání konektoru a vypnout se, než dojde k poškození hardware, nebo dokonce požárnímu riziku. Také tím je znemožněno, aby se karta snažila vynutit vyrovnání zátěže na konektoru tím, že by jednotlivé fáze VRM byly připojené na odlišné vodiče z kabelu. Onen problém s nevyrovnaným odporem konektoru kvůli těmto rozhodnutím Nvidie učiněným v návrhu PCB má ideální podmínky pro to, aby způsobil škodu.
Vyřešilo by problémy 12+4pinu, kdyby karty rozdělovaly zátěž nebo monitorovaly jednotlivé žíly?
Objevily se názory, že řešením tohoto problému by bylo, že by karty nebo zdroj monitorovaly proud na jednotlivých šesti žilách konektoru. Toto je ale řešení důsledků místo příčiny. Monitorováním se nesprávná funkce konektoru při nerovnoměrném odporu nevyřeší, maximálně může monitorovací software kartu během hry vypnout, aby předešel poškození. Nyní má toto řešení jen zmíněná GeForce RTX 5090 v provedení Astral od Asusu (která stojí několik stovek dolarů navíc proti základní 1999$ ceně) a toto bezpečnostní opatření ani není aktivní vždy – funguje přes utilitu od Asusu, kterou musíte mít puštěnou, a navíc vás pouze varuje, kartu sama nevypne (což ale ještě Asus může změnit).
Je zde i jedna slabina, kterou nemohou vyřešit pokusy monitorovat proudy nebo i udělat load-balancing (rozdělit proudy tím, že jednotlivé žíly budou odděleně napojené na různé fáze VRM). Rozdělení zátěže pomocí fází VRM nebo i nějakým aktivním řízením konektoru ze zdroje totiž řeší jenom polovinu vodičů, kterými teče proud do GPU. Nicméně poté, co GPU proud „sežere“, se musí vracet zpět do zdroje pomocí druhé poloviny vodičů, které jsou „země“. A cestou zpátky je na „výtoku“ z GPU už proud spojený do jednoho toku a předchozí pokusy ho balancovat to nijak neovlivňují. Celé toto technické řešení by muselo být nějak zduplikované ještě na cestě proudu zpět, což, zdá se, karty nikdy ani nezkoušely dělat a asi to není moc reálné. A každopádně by to bylo složitější a nejspíš dražší než použít nějaké skutečné řešení – jako je zdvojení konektorů.
Celkově se dá říct, že podobné návrhy jdou mimo podstatu problému a neřeší ji. Je to jako byste měli vadné selhávající vedení a součástky v bytové rozvodové skříni, ve které občas srší jiskry a smrdí z ní spálená izolace, ale místo opravy (a kontroly revizního technika) byste vedle naistalovali detektor kouře a prohlásili to za adekvátní řešení hrozících problémů.
Proč hoří častěji konektory u zdroje a proč to GPU a standard 12VHPWR/12V-2×6 neomlouvá
Pokud někdo bude poukazovat na to, že nyní častěji hoří konektory u zdroje, zatímco grafická karta se zdá netknutá – toto není argument ve prospěch problematického konektoru nebo jeho použití na grafikách Nvidia. I poškození zdroje je zde způsobeno jí vyvinutým a zavedeným standardem a tím, jak fungují její grafické karty. Není to patrně vina zdrojů. Zdroj je více ohrožen než grafika, protože je ve skříni většinou schován v odděleném tunelu, kdežto u grafiky konektor máte za prosklenou bočnicí ve volném prostoru.
Je docela důležité, zda je problémové místo snadno přístupné pro vizuální kontrolu (a všimnete si například kouře). V tunelu PSU na modulárním panelu zdrojů bude ale především dramaticky horší airflow, a tedy i teploty, proto tam pravděpodobně teď většina konektorů selhává, zatímco u GPU selže konektor jen v části případů. Je to proto, že kvůli horším vnějším podmínkám je na konektoru zdroje vyšší teplota, a selhává tedy jako první, přestože v těchto případech se podle všeho přehřívá současně i konektor na opačné straně (protože přetížený vodič má stejný nadměrný proud na obou koncích).
Dokonce i nějaké plameny z kabelu mohou teoreticky ve skříních s odděleným prostorem pro zdroj na chvíli uniknout pozornosti a kvůli horší ventilaci tohoto prostoru později ucítíte kouř a zápach. Nejhorší to bude u SFF a ITX skříní, kde jsou kabely často hodně stísněné. Tento úkaz zdánlivě se tvářící, že problém mají jen zdroje, je třeba chápat spíš jako přitěžující okolnost pro celý standard 12+4pinového kabelu (že vystavuje zdroj riziku), než to brát jako nějaký důkaz, že grafiky Nvidie nemají problém.
Je lepší používat adaptér z osmipinů místo kabelu s 12+4pinem na obou koncích?
Ano, zdá se, že použití napájecího adaptéru teď (shodou okolnosti) paradoxně může být bezpečnější, třebaže se ještě nedávno doporučovaly spíše nativní kabely. A je trochu legrační, že se zavedl nový standard u napájecích kabelů, ale nakonec vám výrobce grafik, který ho spískal, bude radit, že ho máte roubovat na ty kabely starého typu.
Není to ale nutně proto, že by adaptér od Nvidie nebo partnerů byl nějak výrazně kvalitnější konstrukce. Opotřebení konektoru u GPU, který je oficiálně „garantován“ jen na 30 cyklů zapojení, což je dost málo, bude například stejné. Adaptér na několik osmipinů ale může pomáhat s rozdělením proudů mezi jednotlivé vodiče a asi tak snižuje riziko přetížení. Ovšem ne na vodičích typu země a jen tehdy, pokud v 12+4pinovém konektoru nejsou všechny žíly vzájemně propojené – což některé adaptéry dělaly. Pokud to tak ten váš má, 12+4pinovému konektoru nijak nepomůže, nerovnoměrný odpor se vymstí nadměrným proudem možná ještě víc (protože odpadne určitý zmírňující efekt konstantního odporu délky drátů).
Adaptér z osmipinů má ovšem vždy tu výhodu, že v případě problémů vám neselže konektor či konektory na zdroji, protože tam nebude 12+4pin. U 8pinových konektorů na redukci můžete v podstatě najisto předpokládat, že se neroztaví. A tím máte zabezpečenou aspoň stranu u zdroje a nebezpečí zničení už je izolováno jen na grafickou kartu a samotnou redukci. Není to řešení fundamentálního problému, který Nvidia vyrobila, ale jste vůči němu v lepší pozici.
Shrnutí: Několik chyb, které neměly být tolerovány
Nvidia udělala minimálně tři chyby, které jsou všechny o sobě problémem, byť vedou k selháním jen někdy a ne ve všech případech (což ale není důvod je nepřipouštět).
1. Specifikace napájecího konektoru ponechává prakticky neexistující bezpečnostní rezervu na jednotlivých vodičích. Při normálním fungování kabelu (600W zatížení přípustné jeho specifikací) mají jen 14 % rezervy. To znamená, že prakticky jakýkoli problém, která na jednom z vodičů povede k nárůstu proudu, povede k přetížení této žíly konektoru a překročení specifikace.
2. Konektor má problém se zajištěním rovnoměrného odporu na jednotlivých kontaktech a tím rovnoměrné zátěže. Důvod není zatím jasně prokázaný, ale nejpravděpodobnější je, že je to příliš malou velikostí a robustností. V kombinaci s prvním faktorem vede toto k překročením specifikací – na což stačí už 14% odchylka proudu směrem nahoru. Uživatelé to často nepozorují, dokud překročení specifikace neskončí katastroficky, což maskuje skutečnou frekvenci problému.
Předešlé dva problémy nejsou řešené novější verzí standardu (12V-2×6).
3. Nvidia dál v návrhu karet udělala chyby, které ještě zhoršily předchozí slabiny. Místo aby design karet předcházel problémům, jen zvyšuje riziko, že v případě problémů s nerovnoměrností odporu v konektoru dojde k těžkému problému. Navíc Nvidia nejenže se nepoučila z problémů v generaci RTX 4000, ale ještě je zhoršila tím, že GeForce RTX 5090 má ještě vyšší spotřebu a ještě více nevyhovující konektory zatěžuje.
Firma pohříchu zneužívá své postavení a popularitu k tomu, aby mohla problémy ignorovat, bagatelizovat a neřešit (natož že by se jim snažila aktivně předejít a prostě je nezpůsobit v prvé řadě), protože se necítí pod tlakem.
Jaké je řešení?
Zcela korektním řešením tohoto problému by u GeForce RTX 4090 a RTX 5090 bylo jejich stažení z trhu. Defekt u nich nelze v podstatě opravit. Teoreticky by se dal obejít nějakým speciálním kabelem, který by dokázal předejít nerovnoměrným proudům (kdyby například byl ve zdroji napájen šesti zcela oddělenými větvemi 12V napětí, toto ale pořád neřeší problém na straně vodičů země).
Návrh karet by měl být přepracován a měla by být snížená maximální zátěž konektorů, aby se nepohybovaly tak blízko svému maximu (tzv. derating), což by reálně bylo jen navrácením bezpečnostní rezervy na přípustnou úroveň. Zde by to bylo například omezení kapacity 12+4pinového kabelu na 300 W a nahrazení jednoho konektoru dvěma paralelními na všech kartách s vyšší spotřebou (jak se ukázalo, ani 360W karta RTX 5080 není úplně bezpečná), přičemž by mezi těmito dvěma konektory mělo být vyvažované zatížení, neměly by na PCB být okamžitě za konektorem spojené.
Derating konektoru neřeší jeho mechanickou náchylnost ke vzniku nadměrných proudů. Ale omezení celkového proudu na polovinu znamená, že i ona nadměrná zatížení jednotlivých vodičů budou nyní mírnější, takže se vejdou do vzniklé zvýšené bezpečnostní rezervy. Nemusí to být nutně řešení dokonalé (tím by byl přechod na mechanicky odolnější a méně choulostivější konektory, stále v dostatečném počtu a s dostatečnou rezervou), ale riziko selhání a nebezpečných incidentů by mělo radikálně klesnout a už být akceptovatelné, přestože zabetonování PC na problematickém konektoru na dlouho do budoucnosti se jeví jako zbytečná chyba.
Osobně se takovým věcem snažím vyhýbat, protože nejsem recenzent a i u recenzenta je to věc, která by se neměla dělat lehkovážně, ale tady bych nejradši řekl, že byste tyto grafiky (RTX 4090, RTX 5090) neměli kvůli nebezpečnému typu napájecího konektoru kupovat. Možná zkuste počkat, jestli Nvidia nevyslyší hlas rozumu a nepovolí výrobcům karet vydat modely těchto grafik s dvěma 12+4pinovými konektory, do té doby bych je neriskoval.
Zdroje: Der8auer (1, 2), Reddit, ComputerBase, Actually Hardware Overclocking, Corsair
Jan Olšan, redaktor Cnews.cz
⠀
pekný elaborát, pošlite jeho anglickú verziu onému pánovi v koženej kunde, nech má nad čím po nociach rozmýšľať a nielen počítať miliardy 😉
V angličtine bude, ale neviem, či Jensen číta HWCooling, haha.
no ale nejaký mail hádam bude mať, ni? napr. ceo@nvidia.com 🙂
Nadpis :
Co jsem se dozvěděli nového?
Zacit vetu v jednotnem cisle a dokoncit v mnoznem je vcelku zajimavy zpusob jak zaujmout ctenare. 😀
Písanie detailných článkov na dennej báze je často také vyčerpávajúce, že sa autor nad malichernosťami tohto typu často príliš nepozastavuje. Ono množné číslo býva nesprávne chápané tak, že ide o názor viacerých ľudí, pritom často reprezentuje autorský plurál. Ten vznikol na znak skromnosti (eliminácia zámena „ja“)… 🙂
Ten titulek se do článku často píše úplně nakonec a zadává se v html, kde jsou malá písmenka… a ještě je to nadpis, takže maximální šance na překlep, bohužel. Už jsme to opravili, pardon 🙂
Len na doplnenie informácie, ktorú som už spomínal (v komentári).
Je jedno riešenie, ktoré síce problém nerieši, ale aspoň zamedzuje „katastrofe“.
A to je riešenie PSU od Asrock+FSP s teplotným senzorom, ktorý v prípade dosiahnutia 105°C na napájacom kábli vypne PSU a tak zamedzí ďalšiemu prehrievaniu a to bez potreby nejakej SW utility (Asus). Otestoval to HWB tuto v tomto videu
https://www.youtube.com/watch?v=8y46KiK3qF8&t=1s
Byly doby, kdy měly zdroje víc 12V větví. Tehdy by stačilo rozdělit ty piny v kabelu kabel na tři větve a mít na nich OCP.
Ale holt máme tu jednu silnou 12V větev, aby se to nevypínalo, když se jedna větev přetíží, že, takže teď budeme termistorem měřit, jestli se nám nerozpouští kabel. 😀
Nuž, však som napísal, že problém to nerieši, ale aspoň zamedzí opekačke…
Neverím, že by NV sťahovala karty a prerábala PCB aspoň na vzor RTX 3000 (tj 3 kontrolované obvody)…
Takže toto je aspoň aké také riešenie pre tých, čo tú kartu majú a nechcú ju vrátiť, ale ďalej používať… Ono, keď majú na takú kartu a na účty za elektriku, tak nový PSU asi ich peňaženkám nebude robiť problém … Čí? 😀
Díky za informaci. Viděl jsem to někde zmíněné po tom, co tenhle článek vznikl, ale ještě jsem se k tomu nedostal.
Moje dlouhodobe presvedceni ze grafika muze mit maximalne par watu nad 200 zustava v cim dale vetsi platnosti.
Mc dobre nerozumim firme ktera dokaze vymyslet a (spolu-)vyrobit chip s miliardou tranzistoru, ale nedokaze najmout elektrikare s praktickou znalosti Ohmova zakona a Kirchovych smyceek, aby na ubrousku spocetl ze pokud 350W u minule verze bylo moc tak 450W u nove verze bude take moc.
Vždy záleží na konkrétním případu použití. Nevidím nic špatného na tom nabízet 1 kW, nebo i žravější kartu, má-li zákazníky. Problém tady je v realizaci, nebo spíše nerealizaci odpovídající kontroly.
Blbej design muzes kontrolovat kvalitne treba trikrat, stejne mas porad blbej design.
Kontrolou napájení tady myslím součást designu, nikoli např. kontrolu ve výrobě.
Na vyjádření a další kroky Nvidie si teda rád počkám.
Honzo, tobě je taky zbytečný cokoliv vykládat. Zase se tisíckrát opakovaná lež stane pravdou.
1. Specifikace napájecího konektoru ponechává prakticky neexistující bezpečnostní rezervu na jednotlivých vodičích. Při normálním fungování kabelu (600W zatížení přípustné jeho specifikací) mají jen 14 % rezervy. To znamená, že prakticky jakýkoli problém, která na jednom z vodičů povede k nárůstu proudu, povede k přetížení této žíly konektoru a překročení specifikace.
> To, že má konektor rating 9,5 A na pin neznamená, že se při 10 A rozteče. Už v tom ratingu je napočítaná nějaká bezpečnost. 23 A der8auerovi ustál několik minut. O tom, jaký koeficient bezpečnosti (a rezervu) ten konektor reálně má, nevíme zhola nic.
2. Konektor má problém se zajištěním rovnoměrného odporu na jednotlivých kontaktech a tím rovnoměrné zátěže. Důvod není zatím jasně prokázaný, ale nejpravděpodobnější je, že je to příliš malou velikostí a robustností. V kombinaci s prvním faktorem vede toto k překročením specifikací – na což stačí už 14% odchylka proudu směrem nahoru. Uživatelé to často nepozorují, dokud překročení specifikace neskončí katastroficky, což maskuje skutečnou frekvenci problému.
Předešlé dva problémy nejsou řešené novější verzí standardu (12V-2×6).
>Jako každý konektor s více piny. U osmipinu to nikdo neřeší, protože se u osmipinu nemůže stát, že na něm půjde 23 A přes jeden vodič. Nikdo neví, jaké jsou běžné odchylky na osmipinech, nikdo se tím nezabýval. Důvod není robustnost konektoru, důvod je to, že na osmipinech nikdo na obou koncích nespojil všechny vodiče ze tří konektorů do jednoho a nepustil do toho až 600 W po drátech 16 AWG.
3. Nvidia dál v návrhu karet udělala chyby, které ještě zhoršily předchozí slabiny. Místo aby design karet předcházel problémům, jen zvyšuje riziko, že v případě problémů s nerovnoměrností odporu v konektoru dojde k těžkému problému. Navíc Nvidia nejenže se nepoučila z problémů v generaci RTX 4000, ale ještě je zhoršila tím, že GeForce RTX 5090 má ještě vyšší spotřebu a ještě více nevyhovující konektory zatěžuje.
>Ne, chyby v návrhu karty jsou primární příčinou toho, že hoří kabely ze zdrojů. Nvidia podělala návrh tím, že se na těch kabelech může dostat 23 A na jeden drát. I kdyby tam byl ten osmipin, když se u něj na jeden drát dostane 23 A, tak se rozteče. Když tam dá čtyři osmipiny a spojí je do jednoho vývodu tak, že se většina proudu dostane na jeden drát, tak se osmipiny rozpustí. Nemá to co dělat s tím, jak je mrňavej ten kolíček, má to co dělat s tím, že se drát, přes který to teče, rozehřeje na 200 °C. Stává se to i u těch osmpinů, ale míň. A to přes ně nejde 600 W, ale jenom 150 W.
Ad všechny RTX 4090 a 5090 stáhnout – ne. Některé to nemají spojené do jednoho vývodu jako FE, ale mají piny samostatné a rozdělené do více větví. U FE je problém hlavně v tom, že to má všechno vytažené do jednoho kontaktu a nemá jak ovlivnit, kolik poteče kterým drátem. „Vyřešili“ to tak, že k tomu dodávají redukce, které mají ještě před konektorem všechny piny propojené. Při zapojení přímým kabelem ze zdroje, který má ty dráty nakrimpované zvlášť, do FE se kontakty spojí až za konektorem. Takže když se dostane větší proud na jeden drát, projde přes pin v konektoru až za konektor.
V podstatě by stačilo, aby ten konektor byl rozdělený do tří párů po 2×2 pinech jako u RTX 3090 Ti, a shoří to už jen při závadě konektoru, nebo když to bude zastrčené napůl.
Jenže u 600W konektoru už rozdělit rovnoměrně šest pinů mezi čtyři kabely dost dobře nejde, a tak si nějaký chytrák řekl, že když to nejde líp rozdělit, tak to prostě spojí.
A úplně opomíjíš další věc, co jsem ti psal – že molex vysloveně nedoporučuje kombinovat zlacené terminály (v kabelu) s poniklovanými nebo pocínovanými (v konektoru na kartě) kvůli galvanické korozi. Naopak to prezentuješ, že když tam byly zlatý dutinky, bylo to vlastně ještě lepší než originál. A hromada z těch kabelů, co shořely, jsou používané delší dobu.
https://www.molex.com/en-us/blog/gold-or-tin-vs-gold-and-tin
Problém není, že ten konektor je malej a osmipin velkej, problém je to, jak to mají zadrátované ve vztahu k tomu, jakou zvolili rezervu. Při spojení všech vodičů do jednoho má být ta rezerva větší. Pokud jsou schopní líp ošetřit, kolik kterým drátem teče, není ten konektor ani ta rezerva problém.
Honza dal tradičně průchod maniakální grafomanii. Ale design napájení hlavně té 5090 prostě v Nvidii naprosto podělali. Na vrub jim jde jak FE, tak závazná dokumentace, na které staví karty výrobci. Že při POSTu neprobíhá důslednější kontrola rozložení proudů je prostě středověk, nic jiného.
Mě na tom mrzí, že jenom shrnul všechno, co někdo někde plácne, aniž by řešil, nakolik je to relevantní. Třeba k té robustnosti ve vztahu „k jenom třiceti zapojením“
Ten adorovaný osmipin má ve specifikacích taky 30 mating cycles.
https://www.molex.com/content/dam/molex/molex-dot-com/products/automated/en-us/productspecificationpdf/555/5556/PS-5556-001-001.pdf?inline
To, čemu se říká 4pinový molex (https://www.te.com/commerce/DocumentDelivery/DDEController?Action=srchrtrv&DocNm=1654368_140_MATE_N_LOK&DocType=CS&DocLang=English) pětadvacet cyklů.
Naprosto normální hodnota u interních konektorů, o robustnosti nebo choulostivosti to vypovídá prd. Někdo to teď objevil, a všichni jsou z toho v šoku, že je to tak málo, a považují to za příčinu problému.
Rád by som videl, či sa to deje aj u iných kariet, nielen priamo nV FE. Info chýba a karty nie sú. Nejako som ale zatiaľ nevidel horieť konektory v takej miere na grafikách / doskách / zdrojoch, ako v prípade nV a grafík posledných generácií (možno som príliš mladý 👻). Pokaziť sa dá síce aj kovadlina, ak máš talent, ale toto…
Adam, asi nerobí problém zopakovať si test v skoro rovnakej simulácii, ako D8 a s vysokou pravdepodobnosťou by si dospel k rovnakému😉 To nemám nič proti nV, pretože veľkosťou a výkonom je fajn.
Já nijak nerozporuju D8 (nebo přesněji to, co naměřil). Ale nelíbí se některá z jeho tvrzení, když vychází z polovičatých dat u specifikací. Neznáme reálné rezervy toho konektoru, stejně jako neznáme reálné rezervy osmipinu.
Hlavní problém je za mě právě v tom, že u ostatních konektorů se nedostává 23 A na jeden drát. Nikdy. Na to je potřeba mít komponentu s příkonem 600 W a napájet ji kabelem, který má na obou koncích spojených 6× 12V drát do jednoho bodu a mít tam jetý kontakty.
U 150W osmipinu byly tři dráty, každý jenom na 4,2 A. I když se dva ze tří ustříhnou, dostane se na ten jeden drát maximálně 12,5 A na 18AWG. U 12V-2×6 je to maximum na 50 A na 16AWG.
To, že jsou schopní posílat to do RTX 5090 FE po tenkých drátech 600 W a na konci to spojit tak, že jeden kabel ze šesti vyžere většinu proudu, je specialita 5090 FE (a karet, co mají stejně koncipovaný napájecí konektor).
https://www.techpowerup.com/review/nvidia-geforce-rtx-5090-founders-edition/images/front.jpg
Já chápu, že je to riziko asi menší, když jsou ty dráty spojené před konektorem jako u napájecích redukcí dodávaných ke kartám, ale v Nvidii zřejmě někdo nedomyslel, že ty 600W kabely ke zdrojům mají ty piny na obou koncích nakrimpované na drátech, co jsou zvlášť.
Bude se to dít i u jiných karet, ale do jaké míry, to bude záležet asi hlavně na tom, jak distribuují a hlídají proud na pinech.
„Neznáme reálné rezervy toho konektoru, stejně jako neznáme reálné rezervy osmipinu.“
Ve specifikacích je nějaké číslo. Zdá se, že je nedostatečné, a současně vidíme i to, že se v praxi objevují častá selhání, což promiň, ale prostě do sebe zapadá. Argumentovat, že je ve skutečnosti ta rezerva větší (akorát to tam výrobce konektoru nepíše), a ta to zachrání… (proč tedy ty selhání?). Přijde mi to irelevantní a už takové trochu hledání…
Kromě toho vidím, že sám píšeš, že něco navíc logicky bude i u toho ratingu kontaktu v osmipinu. Ale to přece znamená, že na operováním touhle neznámou rezervou navíc můžeme hend zapomenout – když je to faktor jak u osmipinu tak i u 12+4pinu, tak pomáhá oběma a nemusíme se jí u 12+4pinu speciálně zabývat jako by to bylo něco extra.
Už jsem ti to teda říkal předtím, že tohle je IMHO chybný uvažování.
Chybný uvažování je předpokládat, že je u obou konektorů ten bezpečnostní koeficient stejný.
No pokud není, pak dává přeci smysl přihodit do skládačky i mating cycles. Nižší koeficient a stejná hodnota pro mating cycles může (ne nutně, ale pravděpodobně) být příčinou vyšší frekvence selhání. Ekvivalentně tomu měla být přijata ochranná opatření.
„Adam, asi nerobí problém zopakovať si test v skoro rovnakej simulácii, ako D8 a s vysokou pravdepodobnosťou by si dospel k rovnakému“
S největší pravděpodobností ne, při pokusu o „replikaci“ by se naměřily normální proudy. To, co naměřil Der8auer, se objeví až v případě, kdy by ten dotyčný kabel (přesněji jeden z konektorů) taky selhal, ať už z jakéhokoli důvodu. Pokud ještě neselhal, bude na jednotlivých drátech něco normálního.
Asi by byla zajímavá masovější kontrola (screening…), zda se třeba neděje často ten případ, kdy je mírná nerovnováha (jako mělo ComputerBase, max proud 10.6 A). Takové překročení specifikací by se teoreticky mohlodít masově, aniž by si ho někdo všímal (těžko říct). Teď je otázka, jestli by to něco říkalo o frekvence, s jakou se objeví ty ještě větší výchylky, už nebezpečné.
Ale je klidně možné, že ve většině měření by ty kleště všude ukazovaly stejné proudu – a pak vedle toho prostě budou ty případy, kdy se to rozjede a nebude nějaký plynulý přechod mezi tím. vOv
Njn, ja kdyz napisu v diskuzi u PC zdroju ze modularni kabelaz je potencialne nebezpecna a kazdopadne snizuje kvallitu napeti kvuli prechodovym odporum, zvysuje spotrebu kvuli zahrivani, a pridava radosti z obcasneho jiskreni. Lidi mne uminuskuji k smrti.
Treba ted, kdyz to lidi uvidi na obrazku co KAZDY konektor dela, se zacnou menit nakupni preference i pro zdroje.
Modulární kabeláž je fajn. Když člověk není nešika, tak prostě ty konektory zasune do zdířek na doraz a přechodový odpor je zcela minimální a není třeba se toho nijak bát.
Navíc na tom molexu nebo napajecím sata konektoru ať už k disku, mechanice nebo do přídavné karty teče nula nula nic, tam není co ohřát.
Podobně ATX má robustní napájecí 24 pin do desky a na sloty na desce, kde žádné velké proudy také netečou. Něco jde do procesoru, ale ten má ještě další 4+ piny oddělené sólo a nespojené. Přitom pomineme-li Intel, tak i u těch nejžravějších AMD procesorů se pohybujeme pod 200W a nakonec to platí i pro většinu produkce Intelu.
Jenom jedna firma dokázala posílat na svou přídavnou kartu až 600W a klidně po jednom vodiči. 😀
Já být Huangem, tak si za trest k narozeninám nenadělím ani jednu bundu!
Ale protože Huang nejsem, tak si koupim grafiku od AMD na dvou 8PINech a problém se mě netýká. 🙂
To už je zdejší kolorit, že se Honza okamžitě chytí sebemenší zmínky o řešeném konektoru. Nedá se na to povznést? Alespoň teď už, když máme před očima takto jasně demonstrovaný, replikovatelný vážný problém? Já bych to teď Nvidii dal klidně sežrat i s chlupy, jak se říká.
„Zase se tisíckrát opakovaná lež stane pravdou.“
No nevím… (taky nevím, co přesně by na tom měly být 1000x opakované lži…)
IMHO: vidíme ze specifikací, že ta technologie má předpoklady k selhání (teorie), vidíme, že selhává (praxe). Za tohohle stavu se k tomu postavit doufáním, že to všechno není pravda, podle mě není něco, co je IMHO na místě. Ono taky ve věcech, kdy jde o bezpečnost uživatele je podle mě lepší přístup předběžná opatrnost než nějaká benevolence/mhouření očí.
———————————-
Jednotlivé body:
(1) „ To, že má konektor rating 9,5 A na pin neznamená, že se při 10 A rozteče. Už v tom ratingu je napočítaná nějaká bezpečnost. 23 A der8auerovi ustál několik minut. O tom, jaký koeficient bezpečnosti (a rezervu) ten konektor reálně má, nevíme zhola nic.“
Jenže nikdo neříká, že se rozteče při 10 A? Problém je, že jak vidíme, se rozteče. jaký proud k tomu je třeba? No kdo ví, ale evidentně se takové proudy dělají. Proč šermovat tím že „při 10 A to pořád bude fajn“, to nic neřeší.
Jinak ty říkáš, že to Der8auerovi ustál několik minut… no to si na tom bereš to lepší, o se na tom dá vidět. Taky se to dá říct tak, že kontakt kabelu zapojeného volně na stole se zahřál na 120 stupňů za jedinou minutu zátěže a za pět minut měl 150 stupňů. (jenom z toho vlastně vyplývá, že ne, neustál pět minut 150C). Takže je možné, že by se zahřál na víc při dalším běhu, kdybys ho nechal. A představ si, že ten konektor je v typickým tunelu ATX skříně, obklopenej kabelama na tom modulárním panelu zdroje. U skříní co mám je to takový kout, kam sice může směřovat vzduch z nějakého ventilátoru, ale je to konec slepé uličky, protože zdroj tudma neprofukuje a v cestě vánku od předního ventilátoru je obyčejně koš pro disky. Ne moc dobré podmínky.
No vlastně asi nemá smysl debatovat, jestli mít na konektoru 150C je nebo není problém, to nikdy nebude OK…
(2) „Jako každý konektor s více piny. U osmipinu to nikdo neřeší, protože se u osmipinu nemůže stát, že na něm půjde 23 A přes jeden vodič. Nikdo neví, jaké jsou běžné odchylky na osmipinech, nikdo se tím nezabýval. Důvod není robustnost konektoru, důvod je to, že na osmipinech nikdo na obou koncích nespojil všechny vodiče ze tří konektorů do jednoho a nepustil do toho až 600 W po drátech 16 AWG.“
Tady v tomhle je podle mě určitá chyba, kterou se mi zdá že občas za různýma argumentama cítím. A to snažit se vtom vidět cosi jako že sice ten konektor (nebo jiná věc) má sice ty chyby, ale není to její vina, protože ty problémy jsou nevyhnutelné a jinak se to ani udělat nedá, není problém v ní, ale tak to na světě prostě chodí atd… Přijde mi, že je v tom obsažené takové přesvědčení, že neexistuje žádné jiné řešení/dotyčná firma určitě musela vybrat to nejlepší řešení a nemohla se zmýlit, a tudíž nám nezbývá než přijmout to stávající i s jeho chybami (nebo co si mám z téhle argumentace vzít?). Podle mě je to celé špatně, člověk sám sebe přesvědčuje, že nemá nějaký problém řešit a nemá chtít po jeho původci, aby s ním něco dělal.
IMHO se ukáže, že v tomhle případě se to DALO udělat jinak a to jiné řešení tyhle problémy mít nebude (a ani nebude nějak bolestivě drahé, což taky občas v těch debatách lidi zdá se implikují). Čímž vůbec nechci říct, že bude vyloučeno to nerovnoměrné rozložení proudů (třeba namáháním konektoru). O tom to není, klidně věřím, že je to potenciální problém u každého typu paralelního konektoru, zdá se to pravděpodobné.
Ale když bude zvolený konektor, který bude mít při selhání ty výkyvy o něco menší a současně budou ty kontakty správně dimenzované (ta rezerva 1.6x, 2,0x, podle potřeby), tak se dostaneme do stavu, kdy při selhání nebude problém, protože proud sice půjde přes specifikaci, ale už to nebude 2.4x a výkyv nebude fatální.
Není to sakra žádná raketová věda nebo EU litografie, je to blbé napájení plastovým konektorem. Není na tom IMHO co omlouvat a jestli takový přístup vyhraje, tak jenom ke škodě uživatelů.
To srovnávání s osmipinem je je to podle mě taková emocionální věc, ale fakticky to není argument. „osmpin by přece taky 600 W (nebo 300 W) nezvládl“ bych do toho netahal. Po 8pinu to nikdo nechce. Takže to nemůže znamenat, že je v pořádku použít jiný konektor, který nezvládne 600 W a používat ho pro 600 W.
(3) „Ne, chyby v návrhu karty jsou primární příčinou toho, že hoří kabely ze zdrojů. Nvidia podělala návrh tím, že se na těch kabelech může dostat 23 A na jeden drát. I kdyby tam byl ten osmipin, když se u něj na jeden drát dostane 23 A, tak se rozteče.“
Tady myslím že souhlasím, i tak se na to dá dívat. Jako je to jedna z těch věcí, ale rozhodně je primární problém ten proud, co jde přes jednotlivý kontakt (v těch situacích selhání koenktoru, ne běžně). Ten design karty není myslím sám o sobě problém, kdyby nebyl problém-kabel (přesněji konektor). Neměl jsem v úmyslu stavět tuhle určitou slabinu toho PCB na stejnou úroveň problematičnosti jako tu náchylnost a malou rezervu konektoru.
Je teda třeba pamatovat na to, že Nvidia vyvíjela to PCB pro ten konektor, takže i když s jiným napájením by se proti tomu řešení PCB asi nemuselo nic moc namítat, udělat to na PCB s konektorem 12V-2×6 poněkud chyba je. I když to neznamená celkové zatracení toho konceptu spojování 12V vodičů na věčné časy…
„A úplně opomíjíš další věc, co jsem ti psal – že molex vysloveně nedoporučuje kombinovat zlacené terminály (v kabelu) s poniklovanými nebo pocínovanými (v konektoru na kartě) kvůli galvanické korozi. Naopak to prezentuješ, že když tam byly zlatý dutinky, bylo to vlastně ještě lepší než originál. A hromada z těch kabelů, co shořely, jsou používané delší dobu.“
OK, ale tohle mi přijde jako dost detail.
Nevím jestli tohle může mít nějaké katastrofické následky (podle mě to povede k nějakému dílčímu zhoršení kontaktu, ale ničemu, co by znamenalo rozdíl mezi normálním fungováním a požárem, takže bez nějakých přímých důkazů bych nečekal, že tohle byla primární příčina selhání toho konektoru. Ostatně, na RTX 4090 dva roky fungoval, a ta taky není pozlacená). Proto předpokládám, že to nehraje nějak extra závažnou roli a už jsem to tím celé neprotahoval.
A hlavně – jestli tenhle detail může vést ke katastrofickému selhání, tak by to byl jen další průser specifikace, která v takovém případě měla zakázat používat jiné něž poniklované kontakty na kartách, zdrojích i kabelech.
To je furt dokola. Nemůžete tvrdit, že „má bezpečnost čtrnáct procent“, když nevíte, jakou má reálnou rezervu a jakou reálnou rezervu má osmipin.
Prostě nevíš, jestli má osmipin rating 9 A a s koeficientem bezpečnosti ustojí 12 A a šestnáctipin třeba 9,5 A a s koeficientem bezpečnosti ustojí 20 A. Třeba má vyšší koeficient bezpečnosti kvůli tomu, že je menší. Neuvádějí to. Rozměr je jenom jedna z proměnných, která rozhoduje o tom, kolik ten kontakt dokáže přenést.
Ty kontakty mohou mít oba stejný koeficient bezpečnosti, ale taky nemusejí.
A když se teď dívám na specifikace, tak jestli se dívám dobře, tak je nesmyslné už jen tvrzení, že osmipin zvládá 9 A na pin. Nezvládá. 9 A je to jen pro konektor se 2–3 piny. U šestipinu s AWG16 je to 8 A, u bronzového jenom 7 A a s 20AWG, které se někdy dává na redukce nebo levné zdroje, je to už jen 6 A. A jak se počítá osmipin, když má aktivní jen tři vodiče, to netuším, ale kdyby se to počítalo jako osmipinový konektor, tak je to už jenom 7/5 A a pro bronzový 6/4 A.
Je–li to tak, srovnatelné číslo u šestnáctipinu (ekvivalent těch vašich 9 A při optimistickém scénáři 16AWG a 18AWG) je u šestnáctipinu 13 A.
https://www.molex.com/content/dam/molex/molex-dot-com/products/automated/en-us/productspecificationpdf/555/5556/PS-5556-001-001.pdf?inline
I když dáš na tu kartu dva šestnáctipiny, pokud je za konektorem spojíš zase do jedné větve a pošleš na to 600 W, zase se ti může dostat přes 20 A na jeden drát a zase ti to shoří. Když vezmeš čtyři osmipiny a jejich kontakty spojíš do jedné větve a pustíš přes to 600 W, zase se ti můžou nějaké kontakty podělat a zase se to nerovnoměrně rozdělí a zase to shoří.
Jediný rozdíl je v tom, že když je tam těch konektorů víc, tak to konstruktéři při návrhu automaticky rozhodí do více větví, ale totéž se dá udělat i u jednoho konektoru.
Jediná možnost, jak zabránit tomu, aby se nedostalo 20 A na jeden drát, je rozdělit to tak, aby se nemohlo dostat 20 A na jeden drát. A to můžeš udělat stejně tak u jednoho šestnáctipinu jako u dvou šestnáctipinů.
Problém není konektor, problém jsou přenášené proudy a zapojení. Větší piny tě nespasí, když ti bude pořád hrozit, že se ti dostane třeba 30 A na jeden drát. Na to, aby se v takovém případě nestalo nic, bys to musel dimenzovat tak, aby to ustálo 30 A na pinu. A totéž platí i pro vodiče. Nerozehřál se jen kontakt, rozehřál se i drát. Když budeš mít kontakt, který ti ustojí 30 A, je ti to k ničemu, když se to rozpustí kvůli tomu, že se od drátu rozehřál na 200 °C.
U 3090 Ti FE to běžně ani v první variantě nehořelo, u RTX 4090 FE to hoří i po vylepšení konektoru. Proč, když hlavní příčinou mají být rozměry a malá robustnost konektoru?
Ad „detail“, ten může v tomto případě vést k tomu, že některé kontakty zkorodují víc, zvedne se na nich přechodový odpor, proudy na kabelu se rozjedou víc a kvůli tomu to shoří.
Děláte analýzy na základě neúplných dat, počítáte zřejmě se špatnými údaji, a na základě toho vyvozujete závěry a máte jasno v tom, že na vině je rozměr konektoru, kvůli kterému „není dostatečně robustní“.
Já jako chápu, že intuitivně to vypadá, že ten konektor je strašně mrňavej a má snést čtyřikrát víc, což „zdravým selským rozumem“ nedává smysl, ale i vidlice na 230 V má proti osmipinu kolíky jak kráva, a přitom má „rating“ jenom 16 A. I s tím už se mi povedlo rozpustit dvě zásuvky, přičemž na nich 16 A v tu dobu neteklo. Připadá ti pak vedle toho bezpečné pustit do tak mrňavého osmipinu na 2,13mm kolík 8 A, když si vezmeš, jak vypadá vidlice na vysavači, která je dimenzovaná na 16 A má průměr kolíku 4,8 mm?
Kolíky v napájecím kabelu do zdroje mají rating 10 A na 230 V. Když se na ten konektor podíváš, jak můžeš s tímhle přístupem proboha věřit tomu, že osmipin dokáže na kolíku bezpečně přenášet 8 A při 600 V, když konektor do zdroje pro PC je dvakrát větší a je jenom na 10 A na 230 V? Už od pohledu je jasný, že když je ten osmipin poloviční a oni tvrdí, že je schopný přenášet prakticky stejný proud (a víc než dvakrát větší příkon), tak na tom něco smrdí, nebo ne? A jasný důkaz jsou fotky rozteklých osmipinů, kterých je na netu mnohonásobně víc než rozteklých zásuvek ve zdroji!
https://superuser.com/questions/633116/cause-of-desktop-computer-ac-plug-melting
„Nemůžete tvrdit, že „má bezpečnost čtrnáct procent“, když nevíte, jakou má reálnou rezervu a jakou reálnou rezervu má osmipin.“
„Ty kontakty mohou mít oba stejný koeficient bezpečnosti, ale taky nemusejí. “
Promiň, ale tohle je jako věřit že to zachrání zásah ducha svatého, to není seriózní technická debata/argument. Z toho, jak to formuluješ, chápu, že v tom vidíš nějakou obhajobu 12+4pinu. To by ale potřebovalo, aby měl tu skrytou rezervu o hodně větší než 8pin, aby vyrovnal ten deficit (a 8pin neměl žádnou „svatou“ navíc?). A tomuhle jako opravdu věříš? Ve světle toho že v praxi vidíš, že ty konektory selhávají?
Nebo jestli to chápu špatně a neříkáš to jako obhajobu ale prostě metodickou výtku, tak dobře, ale to je metodická výtka která absolutně nic nemění na podstatě problému a ani tom, co jsem napsal, IMHO.
„I když dáš na tu kartu dva šestnáctipiny, pokud je za konektorem spojíš zase do jedné větve a pošleš na to 600 W, zase se ti může dostat přes 20 A na jeden drát a zase ti to shoří. Když vezmeš čtyři osmipiny a jejich kontakty spojíš do jedné větve a pustíš přes to 600 W, zase se ti můžou nějaké kontakty podělat a zase se to nerovnoměrně rozdělí a zase to shoří.“
„Problém není konektor, problém jsou přenášené proudy a zapojení. Větší piny tě nespasí, když ti bude pořád hrozit, že se ti dostane třeba 30 A na jeden drát. Na to, aby se v takovém případě nestalo nic, bys to musel dimenzovat tak, aby to ustálo 30 A na pinu.“
No, ani jeden z nás není elektrikář, ttakže tady bych byl opatrný, ale myslím že minimálně v jednom nemáš pravdu. I když se stane ten problém, že jeden pin bude přenášet většinu proudu, tak nezapomeň, že existuje Ohmův zákon, podle kterého se to chová. Takže když místo šesti cest pro to 12V napětí bude 12 cest, tak i kdyby každá měla špatný odpor, tak pořád vezmou na sebe nějaký proud, který pak nepůjde tím nejpřetíženějším vodičem. Takže musím nesouhlasit, rozhodně dva konektory pomůžou, i když nemůžu zaručit, že dostatečně. Ty proudy nejsou řízené nějakou náhodou, ty závisí (v paralelním zapojení, což je náš případ) na převrácené hodnotě odporu. Ale dokud vodič není úplně přerušený, nejsou prostě nula.
Navíc nezapomínej, že když mám dva konektory, tak mi nejspíš selže jenom jeden z nich. Takže co se stane? Z toho vadného konektoru půjde asi většina proudu do zdravého (ale ten vadný taky něco odebere). A pamatuješ, že tím zdvojením konektoru jsme udělali to, že používáme 600W konektor na přenos jen 300 W proudu (takže jeden pin má cca 2x rezervu)? Tím pádem nám ani nevadí, že třeba 200W z 300 W toho druhého konektoru nám teď půjde tím prvním. Protože ten neselhal a proud se v něm rozloží do všech 6 vodičů, tak mu to nebude vadit.
Sice tím nemáme vyřešený případ, kdy selžou oba dva tak děsně, že z nich obou bude fungovat jenom jeden drát (ale i v tomhle případě přes něj půjde nižší proud, než kdyby konektor byl jediný), ale riziko toho, že „všechny konektory na kartě selhaly“ jsme omezili o dost.
Většina řešení těchhle problémů je vždy o snižování pravděpodobnosti selhání – a zvyšování jištění pro případ, že to selhání nastane. Tohle přesně zdvojení konektorů dělá, jak můžeš vidět.
„A totéž platí i pro vodiče. Nerozehřál se jen kontakt, rozehřál se i drát. Když budeš mít kontakt, který ti ustojí 30 A, je ti to k ničemu, když se to rozpustí kvůli tomu, že se od drátu rozehřál na 200 °C.“
To by asi měl taky rozsoudit elektrikář, ale IMHO to nebude pravda. Vodiče mají mnohem nižší odpor než kontakty, vždycky budou mít mnohem nižší teplotu. Kolik jsme viděli spálených konektorů (dost) a kolik drátů (teď ten jeden toho Berlíňana, bylo jich víc?)? Ten nepoměr myslím mluví za vše a třeba i to video dDer8auera ti ukazuje, že drát se prostě zahřívá mnohem míň, měl 50-60C v momentě, kdy konektor 150C. Jako je pěkné mít starost i o dráty, ale počkejme s tím, až vyřešíš ten konektor (což z toho všeho tvého oponentování mám pocit, že nepovažuješ za potřebné? A jestli jo, tak proč se o tom pořád dohadujeme?). Až bude 200C na drátu, tak to bude nejpíš nejmenší z tvých starostí, protože to už toho asi bude dost okolo hořet plamenem, což se zatím naštěstí nestalo nikomu a doufám, že u toho zůstane.
(Mimochodem, pokud vím tak jsem nikde nepožadoval, aby kontakt ustál 30 A, ani jsem neimplikoval, že by měl. Všechno, co jsem „požadoval“ nebo navrhoval, šlo opačným směrem, tj, aby tam blo míň než 30, 20 A. Například: větší odolnost proti opotřebení/deformaci, víc konektorů místo jednoho nižší proud na jednom kontaktu při nominálním fungování…)
„Děláte analýzy na základě neúplných dat, počítáte zřejmě se špatnými údaji, a na základě toho vyvozujete závěry a máte jasno v tom, že na vině je rozměr konektoru, kvůli kterému „není dostatečně robustní“.“
Ty si vždycky vezmeš jednotlivý detail (frekvence problémů, rezerva kontaktu, vlastnosti 8pinu…) a máš potřebu ho zpochybňovat nebo hledat, co by se na tom detailu dalo nějak problematizovat. IMHO je to scestný. Ten celkovej obrázek to nijak nemění, jenom se tím ztrácí spousta času. Myslíš, že „úplná data“ ukážou, že ten konektor nemá problém? Že když ukážeš, že 8pin má nižší rezervu než si lidi myslí, tak se tím ten 12+4pin nějak vyřeší?
Pokud jde o tu robustnost, u toho ti klidně připustím, že zrovna ta nedostatečná robustnost 12+4pinu je hypotéza, která se teoreticky nemusí potvrdit (ale je to o dost méně pravděpodobné než že se potvrdí, IMHO). Ale nezmění to nic, 12+4pin konektor pořád selhává a musí se nahradit. Že je všechno v pořádku, protože tamhle ten detail (kterej nic nemění), tenhle ten detail (kterej nic nemění), to teda fakt uznat nemůžu.
Seriózní debata je nepočítat rezervu konektoru a na základě toho ho apriori odstřelit, když nemáte absolutní tušení, jakou reálnou rezervu má. Ano, je to metodická výtka. Navíc ji zřejmě počítáte blbě, s chybnými údaji a nedostatečnými daty, ale na základě toho děláte závěry a máte jasno v příčině problému a jste přesvědčení, že vaše závěry jsou správné. Všichni. A je to jenom na základě pocitu, že se vám nezdá, že něco takovýho může bezpečně fungovat, protože je to tak malý na 600 W a osmipin je tak velkej na 150 W.
Znovu bych připomněl, že RTX 3090 Ti s horší verzí konektoru ty problémy v téhle míře neměla, RTX 4090 je má i při stejných proudech a s vylepšeným konektorem. Konektor se fyzicky zlepšil, je kvalitnější, robustnější, blbuvzdornější, problémy se zhoršily.
Ten konektor má vydržet trvalou zátěž 9,5 A na pin. Když má vydržet 9,5 A na pin, tak to neznamená, že když přes něj poteče jenom 5 A, bude mít stejnou rezervu a bude to stejně bezpečné jako osmipin. Nebude, protože při šesti drátech na 300 W se ti na to furt může dostat v extrému 25 A na vodič. Na ten osmipin se ti nikdy nedostane víc než 13 A, protože po jednom kabelu jde maximálně 150 W.
Na některých fotkách se roztekly i dráty, takže se i ony zjevně dostávají na hodně vysoké teploty. Pokud se může na takovou teplotu dostat drát kvůli tomu, že přes něj teče vysoký proud, nepomůže ti zvětšit pin v konektoru.
Těch 30 A se ti tam může dostat, pokud tím kabelem teče 50 A a všechno je to do jednoho bodu spojené za konektorem. Když ti tam půjde v maximech 25 A kvůli tomu, že bude zátěž rozložená na dva šestnáctipiny, pořád to nebude uplně safe. Když ti tam půjde 18 A, pořád to nebude uplně safe, pokud to nemají spočítané tak, že dlouhodobě 18 A vydrží.
U toho konektoru se zjevně stává, že jde převážná většina proudu na jeden nebo dva vodiče. Důvod, proč to teče, je v takovém případě to, že je tam na jednom drátu několikanásobný proud, než může kdy být fyzicky na tom osmipinu. Důvod, že tam může být na drátu několikanásobný proud, je důvod, proč to hoří častěji než osmipin.
Když v jednom ukázkovém scénáři dochází k tomu, že se na jeden drát dostane přes 23 A a na ostatních jsou 3 A, dá se předpokládat, že to nebyla nejhorší situace, která kdy u někoho nastala, to by byla strašná náhoda. Jak v takovém případě pomůže omezit maximum, které se na ten drát dostane, z 50 A na 25 A, když worst case scénář je pořád 25 A na jednom vodiči a pinu konektoru navrženého na 9 A. Když tam dáš místo šesti vodičů dvanáct, pořád se ti v extrému může dostat na jeden drát 50 A. Snížíš pravděpodobnost, že se to stane, ale nezajistíš, že se to nestane. Když tam dáš dva konektory, nebude to fungovat tak, že se při poruše 200 W z jednoho přeleje na druhý, bude to zase fungovat tak, že se bude měřit celkový proud na konektoru, ale ochrana reálně nepozná, že nějakým drátem teče zase 20 A. Uvidí zase jen celkový proud za konektorem.
Jediný způsob, jak tou vaší metodou zajistit, aby to bylo stejně bezpečné jako osmipin a tekly tam maximálně takové proudy jako na osmipin, je rozdělit to na zase čtyři konektory a na každý dát bočník a měřit proudy.
Nebo tam prostě můžeš mít jeden konektor a ten bočník vrazit na každý pin a když tam někdo zapojí zmrzačený kabel, tak to prostě vypnout. A ve finále to bude bezpečnější než ten osmipin, protože to pozná proudy přes 8 A, zatímco na osmipinu s jedním shuntem poznáš jen to, že to přeleze přes 12,5 A, a to už je něco extrémně špatně, když to leze přes specifikace na celý konektor.
Vy se vozíte po detailech a uniká vám podstata problému. Tím, že to uděláš o 20 % bezpečnější, to pořád nebude bezpečné, když je problém v tom, že to ulítává u vyvážení zátěže do několikanásobků kvůli tomu, jak ten konektor teď zadrátovaný na kartě a na zdroji. Tím, že to uděláš „dvakrát bezpečnější“ zdvojením konektoru, to pořád neuděláš bezpečné.
Tím, že se ti trochu líp rozloží riziko, to pořád nebude bezpečné.
V Nvidii nebo PCI-SIG pohnojili hlavně to, že se pokoušejí rozdělit čtyři konektory na šest pinů. A „vyřešili“ to tím, že je ten kabel na obou koncích za konektorem spojený do jedné hroudy cínu a nemají žádnou kontrolu nad tím, kolik teče po kterém drátu a kontaktu.
A pak je tu druhé byznysové řešení, které nechcete slyšet – nechat to bejt s tím, že je taková poruchovost přijatelná, vyměnit konektor u pár tisíc karet z několika milionů a sem tam zaplatit pojistku za barák, když někdo vyhoří a rozpustit to do celkového počtu prodaných karet. 😀
Tak já mám to štěstí, že elektrikář jsem a dovolil bych si se domnívat, že tohle neplatí:
„Pokud se může na takovou teplotu dostat drát kvůli tomu, že přes něj teče vysoký proud, nepomůže ti zvětšit pin v konektoru.“
Ten drát se na tu teplotu spíš dostal kvůli tomu, že na konektoru se začala neúměrně zvyšovat teplota kvůli přeměně energie na teplo, neboť tam byl přechodový odpor a protože se to teplo šíří, tak se šíří cestou nejmenšího odporu nebo-li právě po tom drátu.
Takže sice bychom měli jistotu až po změření, ale ten 12 pin je na první pohled tak útlej, že to velmi pravděpodobně dokážeme diagnostikovat i z fotky na dálku, že je prostě ten 12 pin na hovno! 🙂
Jemu se na tom videu ty dráty zahřívají po celé délce, a myslím, že tam říká, že ty velké proudy tečou po těch teplých drátech.
https://www.youtube.com/watch?v=Ndmoi1s0ZaY&t=917s
Pak je ještě možnost, že je mimo on, já, my všichni, těch 60 °C a 23 A na drátu je v pohodě, na konektoru taky, a v reálu se rozpustí právě ty piny, přes které teče malý proud, protože je na nich vysoký odpor, od nich se prohřejí a shoří i ty dráty, ale to už je na mě moc komplikované to domyslet a natolik do toho nevidím. 😀
Já to video předtím neviděl a teď jsem kouknul na tu část, kde to měří a říká tam, že ty dva kabely se zahřály po minutě loadu toho benchmarku.
To je dost času na to, aby se kabel prohřál od toho tavícího se konektoru. Vem páječku (nějakou výkonější s větší teplotou), 10cm měďěného drátku, na jednom konci drž zapnutou páječku a na druhý konec polož prst a za jak dlouho se spálíš? 🙂
Do minuty na stopro, spíš za pár vteřin.
Můj názor je, že tam fungujou obě ty věci. Kabel to nedává sám o sobě, zahřívá se a ještě to podporuje to teplo šířící se od tavícího se konektoru. Na druhou stranu k tavení izolace kabelu nedošlo narozdíl od tavení konektoru.
Každopádně NVidia udělala nový konektor s tím, že 3 dosavadní konektory nahradí tímto jedním. Myslím, že každý kdo staví PC a chce, aby to uspořádání kabeláže nějak vypadalo, to v prvním momentě uvítal. Potom ten nový konektor uviděl a zjistil, že je snad i míň robustní než jeden ten osmi pin. Divné, ale na tom nesejde, naopak aspoň ta kabeláž půjde pěkně schovat. Na a pak to lidem začalo hořet. Všem bylo to divné jasné, jen NVidia odmítala uznat chybu a ono je to čím dál horší, že. 🙂
Ty vodiče budou mít docela vysokou bezpečnostní rezervu, ale pouštět do žíly 25 A a spoléhat se na přístup výrobce ke kvalitě? Zkrátka, doma to nezkoušejte, děcka 😅 V konektoru samotném problém taky nevidím, jsem zajedno s Adamem, to karta měla být vybavena patřičnou ochranou.
No jo, ale ten kontakt nemá 270 °C jak ta páječka, a ten drát je delší než 10 cm, a kus od konektoru už se prohřívá rovnoměrně, ne postupně od konektoru ke středu.
Shunt resistor překládáme jako bočník, prosím pěkně:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bo%C4%8Dn%C3%ADk
Říkal jsem si, že to asi bude ono, ale nebyl jsem si jistý, jestli je to určitě přesně ekvivalentní termín (když jsem si to zkoušel hledat).
Asi bych to ale přece jenom nechal v tom původním znění, protože si myslím, že hodně čtenářů na ten pojem narazila poprvé teď v kontextu těch grafik a všude jinde to taky uvidí v tom anglickém znění. A lidi, kteří vědí, co je bočník, spíš budou vědět i tohle označení?
áno, správne je to síce bočník…aj ja som to tak niekde napísal…aha tu…
ale používa sa aj slangový výraz šunt
https://cs.wiktionary.org/wiki/%C5%A1unt
Jediné zcela správné řešení je použít pouze 2žilové vedení. Ano, pouze 2 dráty! Průřez 25 mm², t.j. cca 5,7 mm průměr. Jemné splétané lanko. Konektor podobný typu XT-150, pořádné kolíky a trubky (silné dutinky). Pak se nemůže stát, že nějakým jedním náhodným vodičem poteče nečekaně vysoký proud.
Ze tys utrpel technicke vzdelani ? 🙂
ak tady v diskuzi nekdo rikal, updatovany konektor se lidem libil. Maji prosklene skrine, blikatka … .
Draty podobne trubkam by neprosly marketingem. Leda z nich udelat RGB svetelne hady 😀
Tak zase… by aj tak tie káble boli menšie ako hadice od AIO… a tie nevadia… takže v pohodeeeee 😀
…a navyše káblový manažment s takým hrubým a pevným káblom by určite prilákal do tejto oblasti aj nežnejšie pohlavie 😀
Copak kabel, ale ty kolíky a uspokojivý pocit jejich zasunutí! Tleskali by i ti panicové! 🙂
No vidíš, tak to bude problém… Čo keď budú chcieť pre ten pocit celý úkon niekoľko krát opakovať (slovami Lasicu a Satinského: „On vybehol po tých schodoch hore, a potom zase dole a hore a dole a hore a dole… hlboká myšlienka“)
…
No a neviem ako to je s mating cycles pri týchto kolíkoch, ale asi nebude dosť 😀